Dravé šelmy vládnou Zemi (Zjevení 13) - 2. část
Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána.
Zjevení 13,12
Jakou mocnost představuje druhá šelma ze Zjevení 13? Máme k dispozici dostatek poznávacích znaků, abychom spolehlivě odhalili její totožnost? Co se skrývá za obživlou sochou (obrazem) první šelmy? Proč má být uctívání šelmy z moře a její sochy tak tvrdě vynucováno? Co nás podle Zjevení 13 čeká v blízké budoucnosti?
V první části článku Dravé šelmy vládnou Zemi jsem se snažil na základě charakteristik daných ve Zjevení 13 ukázat na to, jaká mocnost je skryta za symbolem podivné šelmy, která se v Janově vidění vynořila z moře. Hrozná šelma o deseti rozích a sedmi hlavách však nebyla jediným zvláštním obrazem, který Jan v tomto vidění spatřil. Před jeho zrakem se záhy objevily ještě podivnější věci…
Jan ještě nestačil vydechnout údivem nad první dravou šelmou a už se na scéně objevuje šelma druhá.
Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu. Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou. (Zj 13,11-15)
Totožnost šelmy vynořující se z moře se podařilo na základě biblických indicií odhalit (viz 1. část tohoto článku). Máme i v případě druhé šelmy k dispozici dostatečné poznávací znaky, abychom ji mohli spolehlivě identifikovat?
Prozatím se pokusíme vystačit s těmito pěti znaky, které by nám měly napomoci k identifikaci šelmy, která vyvstala ze země. Ostatní indicie, které můžeme v uvedených verších najít se týkají spíše blízké budoucnosti, spolupráce obou šelem a také sochy první šelmy, která má být z rozkazu šelmy ze země vybudována.
Jakou mocnost tedy šelma ze země představuje? Čeká nás podobné překvapení jako u šelmy, která se vynořila z moře?
Opět nesmíme zapomínat, že aby byl výklad spolehlivý, musí souhlasit VŠECHNY znaky, které nám Písmo poskytuje. Už první pohled na uvedené indicie naznačuje, že šelma ze země představuje světovou velmoc, která povstala koncem 18. století (tedy v době, kdy první šelma utrpěla smrtelnou ránu). Napadá vás, o kterou mocnost by mohlo jít?
Většině lidí přijdou pravděpodobně na mysl Spojené státy americké neboli USA. Je možné, aby se tato současná velmoc objevila v biblickém proroctví z prvního století našeho letopočtu? Když o tom přemýšlíme, zdá se logické, že nejmocnější a nejvlivnější národ současnosti bude hrát jistou roli v konečných událostech uzavírajících se světových dějin. Je ale tento předpoklad správný? Je podepřen identifikačními znaky, které máme v Bibli k dispozici?
Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země… (Zj 13,11)
Z uvedeného verše se dozvídáme, že jde o „jinou šelmu“. Není tedy totožná s první šelmou, která se vynořila z moře, nejde tedy o papežský systém.
Jak už víme, „šelma“ v proroctví představuje určitou mocnost, národ nebo království. O této druhé šelmě se dozvídáme, že „vyvstala ze země“, čímž se odlišuje od první šelmy a také od šelem z Daniele 7, které se všechny vynořily z moře. Pokud „moře“ v proroctví znamená jazyky, národy a davy lidí (Zj 17,15), země bude znamenat opak, tedy málo obydlené území. Tato mocnost tedy nemohla povstat na hustě osídleném území Evropy, kde se to jazyky a národy jen hemžilo.
Asi se shodneme, že USA tento poznávací znak splňují. Je to velmoc, která povstala na do té doby málo osídleném území (žádné velké říše jako v Evropě, pouze indiánské kmeny).
Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. …Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země… (Zj 13,10-11)
Desátý verš z 13. kapitoly Zjevení pravděpodobně popisuje smrtelnou ránu, kterou utržila první šelma. V kralickém překladu je to o něco zřetelnější, než v ekumenickém:
Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. (Zj 13,10 kral.)
Ten, který věznil Boží lid, bude sám uvězněn, ten, který Boží věrné zabíjel, bude sám zabit. Zkrátka – ten, kdo pronásledoval Ježíšovy následovníky, ponese odplatu. Jak je zřejmé z článků Malý roh a Dravé šelmy 1, biblická proroctví za hlavního pronásledovatele Božího lidu označují Řím. Nejprve pohanský, později papežský.
Abychom mohli určit, kdy měla povstat šelma ze země, potřebujeme vědět, kdy papežství (šelma z moře) utrpělo smrtelnou ránu.
Encyklopedie Britannica k tomu říká:
„V roce 1798 generál Berthier vstoupil do Říma, zrušil papežskou vládu a ustanovil sekulární.“
10. března roku 1798 utržilo papežství zdrcující ránu. V tento den poslal Napoleon Bonaparte svého generála Louise Alexandra Berthiera s jeho armádou do Říma, papež byl zajat a o 18 měsíců později zemřel ve vyhnanství ve francouzské Valencii. Touto událostí ztratilo papežství moc vynucovat poslušnost svých nařízení silou.
Hned nato Jan vidí vystupovat ze země jinou šelmu. Podle proroctví tedy tato druhá šelma povstává jako světová mocnost kolem roku 1798, v době, kdy byl papež zajat generálem Berthierem.
I kdyby 10. verš Zjevení 13 nepopisoval smrtelnou ránu první šelmy, ale pronásledování Božího lidu, docházíme ke stejnému výchozímu bodu, kdy se objevuje druhá šelma. Pronásledování věrných Božích následovníků skončilo právě uvězněním papeže v roce 1798 (trvalo 1260 let od r. 538 – viz Malý roh a Dravé šelmy 1) a „vtom“ („potom“ – kral.) přichází na scénu šelma ze země…
Pokud vím, kromě USA neexistuje světová velmoc, která by povstala a získávala svou sílu kolem zmíněného roku 1798. Spojené státy vyhlásily svou nezávislost v roce 1776, v roce 1783 skončila válka za nezávislost britským uznáním nového státu, ústava byla přijata v roce 1787, listina práv v roce 1791 a v roce 1798 byly USA uznány jako nezávislý stát (respektive federace států) tehdejší světovou velmocí Francií.
Myslím, že i tento identifikační znak na Spojené státy sedí. Možná je to způsobeno mým špatným vzděláním, ale neznám jinou světovou velmoc, která by povstala kolem roku 1798 a tak splňovala uvedenou indicii.
…měla dva rohy jako beránek… (Zj 13,11)
Co znamená, že šelma vystupující ze země měla dva rohy jako beránek? V první části tohoto článku jsem zmiňoval, že podle biblického výkladu rohy představují krále, království nebo vlády. V tomto případě však spíše znamenají dva principy vlády, které odrážejí charakter "beránka".
Rohy„jako beránek“ ukazují, že se nová mocnost při svém vzniku snažila držet učení Ježíše Krista (o Ježíši se jako o Beránkovi v knize Zjevení mluví 28krát), ukazují na občanskou a náboženskou svobodu, kterou se vznikající mocnost lišila od ostatních. Tyto dva principy vlády bývají také nazývány republikanismus (tedy vláda bez krále) a protestantismus (tedy církev bez papeže). Tento nový národ se měl lišit od ostatních tím, že církev a stát měly zůstat odděleny. V této zemi neměla být poslušnost církevních nařízení vynucována státní mocí.
USA tedy při svém vzniku zavedly naprostou novinku – svobodu vyznání bez vládního vlivu a kontroly a také bez vládní ochrany. Tato naprostá svoboda náboženského vyznání byla zakotvena přímo v ústavě Spojených států.
V jejím prvním dodatku se píše:
„Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.“
(další informace o prvním dodatku – viz. Wikipedia)
Díky náboženské a občanské svobodě, kterou nabízely, se vznikající Spojené státy staly útočištěm pro mnohé přistěhovalce, kteří často utíkali z Evropy právě kvůli náboženskému útlaku a pronásledování. (K tomuto tématu doporučuji přečíst kapitolu Otcové poutníci z knihy Velký spor věků.)
Asi není pochyb, že USA byly založeny na křesťanských principech a nesou tedy znaky "beránka". Náboženská a občanská svoboda byly základními pilíři, na kterých byly Spojené státy postaveny. Žel podle Zjevení 13 má dojít k radikálnímu omezení těchto svobod, nebo spíše k jejich úplnému zrušení. Posun v této oblasti je patrný už dnes, především po událostech z 11. září 2001, které posloužily jako výborná záminka pro omezení svobod a práv občanů USA. Ale k tomu se dostaneme později.
Ještě poznámku - skutečnost, že u rohů druhé šelmy není zmínka o královských korunách, naznačuje, že nově vzniklá mocnost patrně nebude monarchií, ale bude mít spíše republikánskou formu vlády. I to by v případě USA souhlasilo…
…ale mluvila jako drak. (Zj 13,11)
Spojené státy nesou atributy "beránka" – vznikly na křesťanských základech, křesťanské principy byly zakotveny i v jejich ústavě. Přesto však má nastat čas, kdy budou „mluvit jako drak“. Co to znamená?
Jak už jsem uvedl v první části, podle Zjevení 12 drak představuje satana, který pronásleduje Boží lid, snaží se o jeho likvidaci a ke svým cílům používá i různé světové mocnosti.
Ďáblovou touhou vždy bylo uchvátit Boží moc a trůn a nutit lidi, aby ho uctívali a poslouchali. Obraz šelmy, která mluví jako drak, tedy naznačuje, že USA (pod vlivem satana) budou v době konce pod hrozbou trestu za neuposlechnutí nutit lidi k uctívání, které bude v rozporu s jejich svědomím.
Můžeme o tom číst v následujícím verši:
Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. (Zj 13,12)
Tento verš poprvé ukazuje na určité spojení mezi dvěma dravými šelmami, které mají krátce před Ježíšovým návratem vládnout světu. První šelma (papežství) dává pověření druhé (USA), aby vykonávala veškerou její moc. Ta pak má nutit obyvatele celého světa, aby uctívali první šelmu, která znovu získává své postavení poté, co se jí zahojila smrtelná rána.
Národ "mluví" prostřednictvím svých zákonů. Spojené státy tedy podle proroctví přijmou přísné zákony dotýkající se svobody v náboženské oblasti a pod hrozbou sankcí budou nutit lidi k určité formě uctívání (budou muset pokleknout před první šelmou), k jednání, které je v rozporu s jejich svědomím. Přesně tak, jak to dělal papežský Řím ve středověku. USA budou nutit obyvatele země, aby uctívali obrozené papežství.
Spojené státy byly nazývány kolébkou svobody a demokracie. Svoboda obyvatel USA je však v posledních cca deseti letech radikálně omezována především pod záminkou boje proti terorismu. K určitým omezením práv docházelo již dříve, ale teprve po událostech z 11. září 2001 se lidé v této zemi byli ochotni dobrovolně vzdát velké části svých práv a svobod, na které by si za normálních okolností nenechali sáhnout. (Proto se domnívám, že útoky z 11. září 2001 hrají velkou roli v přípravě na Nový světový řád a události doby konce.) Kdo by nebyl ochoten se části svých práv vzdát, když je to nutné pro zajištění národní bezpečnosti a zabránění teroristickým útokům?
Jak byla práva a svobody občanů USA (i občanů jiných států) dotčeny v souvislosti s válkou proti terorismu? Všechno to začal tzv. PATRIOT Act, který byl přijat bez toho, aby měli američtí zákonodárci vůbec šanci se s ním seznámit. Název tohoto nařízení je akronymem, ale skutečný důvod pro jeho název je naznačit, že ten, kdo by PATRIOT Act kritizoval, není vlastenec, ale zrádce.
Toto nařízení s sebou přineslo nový pohled na presumpci neviny. Zavádí vlastně presumpci viny – lidé jsou v podstatě shledáni vinnými, dokud se nedokáže, že jsou nevinní. PATRIOT Act například dává vládě právo bez soudního příkazu provést tajnou prohlídku obydlí a kanceláří a odnést s sebou dokumentaci a doličné předměty, aniž by o tom informovala majitele. Vláda získala právo odposlouchávat telefony, číst e-maily, sledovat, na jakých internetových stránkách se občané pohybují, jaké knihy čtou. K tomu se přidala možnost získat záznamy o finančních transakcích a třeba i zdravotním stavu občanů, to vše samozřejmě opět bez soudního příkazu.
Terorismus je v tomto vládním nařízení definován tak obecně, že dovoluje stíhání téměř všech forem občanské neposlušnosti. Téměř všechno může být označeno nálepkou "terorismus" a velmi přísně potrestáno. Občané USA mohou být zadrženi na neomezenou dobu a vystaveni tajnému soudnímu řízení. Vláda USA může dokonce unést občany jiných států a až 6 měsíců je zadržovat, aniž by proti nim musela vznést jakékoliv obvinění. Takže to, že nemáme americké občanství, nás nemusí ochránit. V rámci boje proti terorismu je dovoleno téměř vše – včetně mučení vězňů, které je v naprostém rozporu s ženevskou konvencí…
Pro bližší informace o současném směřování USA doporučuji film Konec Ameriky, který rozebírá deset kroků, které provázejí přerod demokratického státu ve fašistický. V tomto filmu jsou srovnávány postupy americké vlády vůči svým občanům po událostech z 11. září 2001 s historickými skutečnostmi, které se odehrávaly v předválečném Německu a v dalších rodících se totalitách.
The End of America (2008), české titulky
Tam, kde kdysi existoval respekt a úcta ke Spojeným státům, je dnes pouze strach. USA se staly nejobávanějším státem světa. Tato supervelmoc se může na základě vymyšlených záminek beztrestně dopouštět agrese vůči jiným národům světa (samozřejmě aniž by potřebovala souhlas OSN), může provádět "preventivní útoky" na území cizích států, mohou zabít více civilistů než všichni teroristé světa dohromady a přitom se stále ohánět "bojem za svobodu". Spojené státy tak plní roli "globálního policajta", kterého se rozhodně nevyplatí naštvat…
Po uplynutí platnosti PATRIOT Act přišly nové zákony a nová nařízení, které práva a svobody lidí dále omezují. 4. května 2007 například tehdejší prezident USA George W. Bush podepsal "National Security and Homeland Security Presidential Directive", který dává v případě vyhlášení národní nouze nebo ohrožení do rukou prezidenta obrovské pravomoci. V případě vyhlášení takovéto pohotovosti může prezident USA řídit doslova vše bez toho, aby mu do toho mohl Kongres mluvit nebo na něj alespoň dohlížet. Prezident může vyhlásit stanné právo, kdykoliv se rozhodne, že hrozí nebezpečí a veškerá zákonodárná a výkonná moc je pak podle této direktivy odebrána ústavním orgánům a převedena na jeho osobu. Toto prezidentské nařízení bylo přijato téměř bez povšimnutí médií a Bílý dům ho odmítl komentovat.
Podobná nařízení však přijal už Bill Clinton. Podle jím přijatých dekretů získává v případě národní nouze nebo ohrožení federální vláda moc nad všemi médii a komunikačními kanály, nerostnými surovinami a elektrickou energií, nad zásobováním potravinami (dokonce i nad soukromými farmami), totální kontrolu nad všemi dopravními prostředky (včetně soukromých), nad pozemní, leteckou i vodní dopravou, právo rozdělit americké občany do pracovních jednotek (vláda může rozdělit i rodiny, pokud se tak rozhodne), pod její pravomocí se ocitnou veškerá zdravotnická zařízení, bude moci násilně stěhovat lidi kamkoliv se rozhodne atd. (Executive Orders 10995 a 10997-11005)
Mezi další vhodné záminky pro omezování práv a svobod občanů a přiblížení se Novému světovému řádu může patřit například také tzv. ekonomická krize, uměle vyvolaná panika ve stylu "pandemie" ptačí nebo prasečí chřipky, globální oteplování atd.
Předmětem tohoto článku není rozbor všech nařízení a zákonů, které zasahují do práv a svobod občanů Spojených států, ale myslím, že z uvedených příkladů je zřejmé, že se USA v posledních letech skutečně začínají podobat "drakovi". Ke spojení politické a náboženské oblasti, která je pro "draka" charakteristická, se ještě dostaneme.
Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou… … rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě… (Zj 13,12.14)
Z uvedených veršů jasně vyplývá, že šelma vystupující ze země je celosvětová mocnost. Nutí zemi a její obyvatele k uctívání první šelmy, rozkazuje jim, aby postavili sochu té šelmě a je zřejmé, že má sílu své požadavky prosadit. Jak víme, po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech 20. století se USA staly jedinou světovou supervelmocí a této své pozice začínají bezostyšně využívat. Příkladem moci Spojených států je například již zmíněná vojenská agrese vůči jiným národům bez souhlasu OSN.
USA jsou také "kulturní" velmocí, když celý svět vzhlíží k "hvězdám", které americký šoubyznys produkuje. Kdo chce být "in", přejímá jejich hodnoty a snaží se napodobit jejich styl života. Jsou vzorem, který chtějí mnozí následovat.
V době konce bude ústředním bodem sporu uctívání. Každý se bude muset rozhodnout, koho bude uctívat a čí zákony bude poslouchat. Každý si bude muset zvolit, zda bude následovat Ježíše nebo antikrista. Nakonec bude každý člověk sloužit jedné z těchto dvou stran. Žádná „zlatá střední cesta“ nebude existovat, žádná neutralita nebude možná.
Jak jsem uvedl výše, podle proroctví bude mít šelma vystupující ze země dostatečnou moc nad obyvateli země na to, aby se pokusila poslušnost svých nařízení (spojených s uctíváním první šelmy) vynutit. Hrubá síla a různé sankce však nebudou jedinými prostředky, kterými bude chtít dosáhnout svého cíle.
A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země… (Zj 13,13-14)
Ve 13. a 14. verši můžeme číst, že uctívání antikrista bude podepřeno znameními a zázraky, kterými budou obyvatelé země sváděni. Je třeba mít se na pozoru. Ne všechny zázraky a znamení mají nutně svůj původ u Boha, existují i falešná znamení, falešní proroci a falešní kristové.
Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené. (Mt 24,24)
Oheň sestupující z nebe, který je ve Zjevení 13,13 zmíněn jako jedno ze znamení, kterými druhá šelma svádí obyvatele země, naznačuje falešné vylití "Ducha svatého" (porovnej s událostmi o letnicích – viz Sk 2,1-4), ke kterému krátce před koncem světa dojde nebo falešný projev "Boží" moci potvrzující nebiblické učení (porovnej s událostmi na hoře Karmel - viz 1Kr 18,20-39). Podle 2Kor 11,13-15 bude největším satanovým podvodem, že se zjeví jako anděl světla, že se pokusí napodobit příchod Ježíše Krista (Mat 24,23-24) a bude se snažit odvést lidi od poslušnosti Božího zákona a jeho slova k poslušnosti šelmy a jejího falešného učení.
Obrovské množství lidí bude svedeno. Lidé budou věřit, že satan je Ježíš, budou se mu klanět a připojí se k celosvětovému falešnému probuzení (Zj 13,3). Skutečný Boží lid (tzv. "ostatek") ale sveden nebude, protože každé učení zkoumá na základě Bible (Iz 8,19-20, 2Tim 2,15). V Bibli je psáno, že Boží zákon nemůže být změněn (Mt 5,18), je v ní psáno o tom, že když se Ježíš vrátí, uzří ho každé oko (Zj 1,7), nedotkne se Země, ale zůstane v oblacích a zavolá svůj lid k sobě (1Tes 4,16-17). Abychom nebyli svedeni, je třeba vědět, co o posledních událostech a druhém příchodu říká Písmo. (Více se můžete dozvědět v článku Návrat Krále - druhý příchod Ježíše Krista.)
Falešná znamení budou natolik přesvědčivá, že svedeni budou všichni, kromě věrného ostatku Božího lidu, který je pevně zakotven v učení Bible (Mt 24,24). Není divu, že Ježíš ve Zjevení označuje kdysi protestantské Spojené státy v době konce také jako falešného proroka (Zj 19,20 a 20,10). Učení, které budou propagovat, bude na první pohled vypadat duchovně a důvěryhodně, ale budou za tím stát satanské svody.
Existuje nějaký recept, jak se před nimi ochránit? Následujících 5 bodů by nám mělo pomoci nenechat se oklamat:
…rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu. Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou. (Zj 13,14-15)
Podle proroctví USA iniciují vytvoření sochy (obrazu) první šelmy, tedy středověkého papežství. Co to znamená? Církev a stát budou opět spojeni natolik úzce, že budou moci prosadit náboženské zákony a silou vynucovat jejich poslušnost. A to dokonce pod hrozbou trestu smrti. Tím napodobí středověký papežský systém, který se také vyznačoval spojením církevní a státní moci a nechal mnohé zaplatit za jejich víru životem. Ve Spojených státech se vládní moc a odpadlý protestantismus spojí v podpoře papežství. USA pak přimějí ostatní národy světa, aby následovaly jejich příkladu. Papežství tak znovu získá moc nad celým světem.
Když nahlédneme do historie, můžeme vidět, čím se takové spojení církevní a politické moci vyznačovalo ve středověku. Papežský Řím vládl Evropě pevnou rukou. Od všech panovníků, národů i jednotlivců vyžadoval naprosté podřízení vůli Katolické církve a jakoukoliv neposlušnost tvrdě trestal (viz kniha Velký spor věků). Podle Janova proroctví by se tato situace měla v posledních dnech tohoto světa opakovat. Poslušnost novému (nebo staronovému) nábožensko-politickému systému by opět měla být tvrdě vynucována.
Nasvědčuje něco, že by k tomu skutečně mohlo dojít? Mohlo by papežství znovu získat moc, kterou mělo před tím, než obdrželo "smrtelnou ránu"?
V několika posledních desetiletích se papeži dostalo poct od mnoha světových politiků i od předních představitelů snad všech náboženských skupin. Od doby Jana Pavla II., kterého na koncilu v Assisi zástupci nejrůznějších směrů uznali za nejvyšší církevní autoritu, je papež považován za svrchovaného náboženského vůdce celého světa. Vedoucí představitelé všech světových náboženství se stále častěji účastní setkání, jejichž cílem je ukončení náboženských svárů a projednání otázek jednoty víry.
V křesťanském světě se pak o jednotu snaží tzv. ekumenické hnutí. Jedním z jeho hlavních důrazů je, aby jednotlivé křesťanské církve uznaly tzv. apoštolskou posloupnost. Papež Jan Pavel II. vydal prohlášení, podle kterého je nezbytné, aby všechny denominace přijaly papežovu autoritu, protože jedině tak může být dosaženo požadované jednoty. Současný papež Benedikt XVI. v těchto ekumenických snahách samozřejmě pokračuje a dosahuje pokroku dokonce i v jednáních s představiteli pravoslavných církví.
Katolická církev se považuje za "Matku církví", jedinou pravou církev, a chce, aby se všechny její vzpurné dcery (ostatní křesťanské denominace) vrátily do jejího lůna. Zdá se, že ačkoliv Řím neustoupil od svého nebiblického učení a nezměnil jedinou ze svých doktrín, proti kterým reformátoři vystupovali, mnohé protestantské církve jsou ochotné zapomenout na pravdy, za které jejich zakladatelé bojovali a podvolit se papeži.
Řím byl vždy jak církevní, tak sekulární mocností. Mohl zavádět zákony, jaké si přál a měl dostatečnou sílu, aby si jejich poslušnost vynutil. Ve středověku při výkonu své moci prohlašoval:
„Církev může podle božského práva zkonfiskovat majetek heretiků, je samé věznit a odsuzovat je do plamenů ohně.“
Uvedený výrok podtrhuje, jakou mocí Řím disponoval a jakou podle proroctví opět jednou nabude.
V apoštolském listu Ad Tuendam Fidem, vydaném 18. května 1998, papež poprvé od "zahojení rány" používá výraz heretik (kacíř) a varuje neposlušné členy stáda, že budou potrestáni, pokud nepřijmou papežskou autoritu v doktrinálních otázkách.
Kánon 1346 - § 1. Kdo popírá nebo zpochybňuje některou pravdu, které je nutno věřit vírou božskou a katolickou, nebo kdo odmítne křesťanskou víru jako celek a po legitimním napomenutí se nenapraví, bude jako heretik nebo odpadlík potrestán větší exkomunikací, člen duchovenstva kromě toho může být potrestán dalšími tresty až po laicizaci.
§ 2. Ten, kdo v jiných případech popírá nauku, která je papežem nebo sborem biskupů vykonávajícím pravý učitelský úřad církve definitivně předložena k víře, nebo se drží té nauky, která je stejným způsobem zavržena jako chybná, a i po legitimním napomenutí se nenapraví, bude potrestán odpovídajícím trestem.
Nenápadně a pokradmu si Řím připravuje půdu, aby mohl opět prosazovat svá nařízení silou. Přesně, jak předpovídá Bible.
Ti, kteří se stanou součástí nového celosvětového nábožensko-politického systému, nabudou přesvědčení, že příčinou všech ran a katastrof, které dopadají na svět, jsou ti, kdo se odmítají podřídit většině (Dan 11,44). Tito jednotlivci, kteří ohrožují "obecné dobro", budou vystaveni těžkým ekonomickým tlakům. Těm, kteří odmítnou uctívat antikristovskou koalici dvou šelem a mluvící sochy a nepřijmou znamení její moci na pravou ruku nebo na čelo, bude znemožněno kupovat a prodávat.
A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. (Zj 13,16-17)
Jsou různé teorie, co bude tímto "znamením šelmy" – od čárového kódu až po RFID čipy zavedené pod kůži. Protože základním bodem sporu mezi dobrem a zlem je otázka uctívání, jsem přesvědčen, že toto "znamení šelmy" bude mít spojitost právě s touto otázkou.
Tomuto tématu se budu podrobněji věnovat v samostatném článku. Stejně tak na samostatný článek nechám číslo šelmy, o kterém hovoří poslední verš 13. kapitoly Zjevení:
To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest. (Zj 13,18)
V každé době měl Bůh na Zemi lid, který mu zůstával věrný – při pronásledování křesťanů pohanským Římem v prvních staletích našeho letopočtu i ve středověku, kdy byl Boží lid pronásledován Římem papežským. Stejně tomu bude i v době, kdy bude celosvětově působící politicko-náboženská mocnost silou prosazovat zákony omezující svobodu vyznání a bude se pokoušet nahradit pravé uctívání Boha uctíváním falešným.
V době konce bude většina světa poslouchat příkazy "šelem" a "mluvící sochy" a ti, kteří se tomuto systému odmítnou podřídit, budou ekonomicky znevýhodněni (Zj 13,16-17). Tím to ovšem neskončí. Nový světový náboženský systém, tolik podobný středověkému papežství, si bude poslušnost vynucovat způsobem hodným svého předobrazu. "Neposlušní" nebo "nepřizpůsobiví" občané, tedy ti, kteří se této nábožensko-politické mocnosti odmítnou poklonit, budou pronásledováni, budou s nimi probíhat veřejné procesy (Mat 10,18; Mar 13,11), budou vězněni (Luk 21,12) a nakonec nad nimi bude vynesen rozsudek smrti (Zj 20,4).
Právě v té době se jasně ukáže, kdo patří k ostatku Božího lidu, ukáže se, kdo je pravým následovníkem Ježíše Krista. Ukáže se, kdo zůstane věrný Boží pravdě i pod velkým tlakem. Každý si bude muset zvolit, na čí stranu se postaví, bude si muset vybrat, jestli bude poslouchat Boha nebo lidi.
Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši. (Zj 14, 12)
Někteří se novému odpadlému systému podrobí z přesvědčení (svedeni falešnými zázraky a znameními), někteří tak učiní ze sociálních nebo ekonomických důvodů. A někteří prostě ze strachu. Stejně jako ve středověku se však i v posledních dnech najdou lidé, kteří zůstanou i přes různé formy nátlaku věrní svému Vykupiteli a pravdě. "Ostatek" zůstane věrný Bohu. A Bůh se o svůj lid postará.
Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám." Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového. Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno. Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou, dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukážu mu svoji spásu. (Ž 91)
Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit. (Ž 34,8)
Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří. (Ž 46,2-3)
Bůh svým věrným říká:
Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti. (Iz 41,10)
Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. (Mt 10,22)
Nasvědčuje něco tomu, že by se proroctví o spolupráci "šelem" mělo v dohledné době naplnit? Jsme blízko posledním událostem v dějinách tohoto světa?
Pro Spojené státy, které vznikly na principech protestantismu, bylo dlouho nemyslitelné, že by měly oficiální diplomatické styky s Vatikánem a o nějaké spolupráci nemohla být ani řeč. To se ale před necelými 30 lety změnilo. V roce 1982 se uskutečnila soukromá schůzka mezi papežem a prezidentem USA Ronaldem Reaganem a krátce nato (v roce 1984) byl do Vatikánu poslán první zplnomocněný velvyslanec Spojených států. I když se o totéž snažili už předchozí američtí prezidenti, jejich úsilí bylo označeno za neústavní. Prezident Reagan se podobným potížím vyhnul, protože tuto zásadní věc se Senátem ani s Kongresem vůbec nekonzultoval.
Od vyslání prvního amerického velvyslance do Vatikánu už uběhla relativně dlouhá doba a vztahy mezi těmito dvěma mocnostmi se dále prohlubují. Je například známo, že spolupráce mezi papežem Janem Pavlem II. a prezidentem USA Ronaldem Reaganem hrála klíčovou úlohu v pádu komunismu (viz např. článek The Holy Alliance: Ronald Reagan and John Paul II v časopise Time z 24.2.1992).
K setkáním na nejvyšší úrovni mezi papežem a prezidentem Spojených států (ať už to byl George W. Bush nebo Barack Obama) došlo v posledních letech několikrát.
Také dokumenty, které se dostávají na světlo světa díky WikiLeaks ukazují, že USA berou Vatikán velice vážně.
Další skutečností, která nahrává možnosti brzkého spojení politické a náboženské moci ve Spojených státech, jsou silná katolická a evangelikální uskupení (např. Křesťanská pravice), která významným způsobem ovlivňují politiku v USA. Jejich cílem je změnit vývoj ve Spojených státech, přičemž mají dostatečný politický vliv a moc, aby svých cílů dosáhly. Jakmile se tak stane, bude připravena scéna pro závěrečné události dějin popsané ve Zjevení 13.
Zajímavé také je, že 6 z 9 členů Nejvyššího soudu Spojených států jsou katolíci. Je sice pravda, že se nedávno Katolická církev stala nejpočetnější denominací v USA (především díky imigraci z latinské Ameriky), ale i tak poměrné zastoupení katolíků u Nejvyššího soudu USA (66,7%) neodpovídá jejich zastoupení v populaci (24%). Evangelikální křesťané ve Spojených státech tvoří asi 54% obyvatelstva, ale když byla 5.8.2010 zvolena soudcem Nejvyššího soudu USA Elena Kagan, poprvé v historii došlo k tomu, že mezi soudci Nejvyššího soudu USA není ani jeden protestant (kromě 6 katolíků jsou členy Nejvyššího soudu 3 židé).
Proroctví hovoří o tom, že to budou především znamení a zázraky, které lidi přimějí k souhlasu s novým nábožensko-politickým systémem a k podřízení se jeho požadavkům. Na druhou stranu je k tomuto kroku bude tlačit i morální stav společnosti (na ten se křesťanská uskupení v USA odvolávají již dlouhá léta), hrozba terorismu, ekologické problémy a mnoho dalších věcí. Návrat ke zbožnosti, bude tedy vynucován státní legislativou, která bude odpovědí na upadající morální hodnoty, ekonomické zhroucení, přírodní katastrofy i nadpřirozené úkazy.
Jak už jsem psal výše, krátce před Ježíšovým druhým příchodem vejdou v platnost zákony, které budou nutit obyvatele země k určité formě uctívání, budou stanoveny sankce za neposlušnost a Boží lid bude opět pronásledován. Tento čas těžkostí však bude ukončen událostí, která je symbolicky popsána ve 2. kapitole knihy Daniel:
Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen (Kristus) bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato (světové říše). Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý. (v. 44-45)
Na biblická proroctví se můžeme spolehnout, stejně jako na Ježíšova slova (Tit 1,2). Bůh předpověděl vzestup a pád čtyř světových impérií a také "malého rohu" (Dan 2 a 7) v době, kdy se naplnění podobných předpovědí zdálo velice nepravděpodobné, ne-li nemožné. Vše se ale stalo přesně tak, jak bylo předpovězeno. Není divu, vždyť Bůh zná konec od počátku (Iz 46,10). Pokud jde o naplnění proroctví, Ježíš nám říká:
Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. (J 14,29)
Zjevení 13 mluví jasně (i když v symbolech ?). V době konce povstanou dvě supermocnosti, které budou svádět obyvatele země falešnými zázraky a budou používat nejrůznější nátlakové metody, aby si vynutily poslušnost svých zákonů. Každý člověk se bude muset rozhodnout, koho bude poslouchat, komu se bude klanět. Na jedné straně stojí antikristovská koalice, na druhé straně milující Bůh. Žádná třetí možnost nebude existovat. Rozhodnutí je na každém z nás a díky Bibli můžeme vědět, která strana bude nakonec vítězná.
Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce. (Mal 3,18)
Ti, kteří se rozhodnou správně a zůstanou věrní Bohu až do konce, uslyší tato slova:
"Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa." (Mt 25,34)
Spasení se budou radovat z věčného života v Ježíšově blízkosti. Čeká je nádherný život na nové zemi, kde nebude nářek, bolest, strach, nemoci ani smrt.
Jan o tom píše následující:
A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá." A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem." (Zj 21,1-7)
Odměna pro ty, kteří svá srdce odevzdali Bohu, bude nádherná. "Dravé šelmy" však růžová budoucnost rozhodně nečeká…
A viděl jsem dravou šelmu a krále země i jejich vojska shromážděná, aby vytrhli do boje proti jezdci a proti jeho vojsku. Ale šelma byla zajata a s ní i falešný prorok, který k její cti činil zázračná znamení a svedl jimi ty, kdo přijali cejch šelmy a klekali před jejím obrazem. Za živa byli šelma a její prorok hozeni do ohnivého jezera hořícího sírou. (Zj 19,19-20)
… a jejich následovníky taky ne.
Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno." (Zj 14,9-11)
Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt. (Zj 21,8)
(Podrobnosti o údělu bezbožných můžete najít v článku Pravda o pekle.)
Díky obrovské ceně, kterou za nás Ježíš zaplatil, máme svobodu volby.Náš věčný osud závisí na tom, jestli přijmeme Boží nabídku záchrany, jestli mu dovolíme, aby změnil naše srdce a jestli mu zůstaneme věrní, ať se bude dít cokoliv.
Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete... (Dt 30,15-18)
Záleží jen na tobě, koho vpustíš do svého srdce. Záleží jen na tobě, jestli se postavíš na stranu Vítěze nebo na stranu poraženého. Záleží jen na tobě, jestli si zvolíš věčný život nebo věčnou smrt.
Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo... (Dt 30,19)
P.S. Pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji knihu Velký spor věků (především kapitoly 35-42)
Koho představují dravé šelmy, o kterých hovoří proroctví ze 13. kapitoly knihy Zjevení? Je možné tyto mocnosti správně identifikovat? Proč je to důležité? Jakou mocí tyto šelmy disponují v současné době? Co se stane, až svou moc spojí? Jakou roli mají sehrát v posledních událostech tohoto světa?
Jsou USA stále synonymem svobody, lidských práv a demokracie? Co se ve Spojených státech změnilo v rámci boje proti terorismu po 11.9.2001? Existuje nějaká podobnost mezi tím, co se v současné době odehrává v Americe a tím, co se dělo v předválečném Německu? Je možné, že USA směřují k totalitě a policejnímu státu?
Co se to v USA děje? Svědčí poslední legislativní kroky Baracka Obamy o pozvolném nástupu diktatury ve Spojených státech? O jaká další práva a svobody občané USA přišli? Jaká se před nimi rýsuje budoucnost? A může vývoj v USA ovlivnit i naši budoucnost?