Téma tohoto kázání bylo dáno programem dětí, na který navazovalo. Určitě však není určeno pouze pro skalní fanoušky Ferdy mravence, třeba osloví i vás…

Co se můžeme naučit od mravenců?

V dětské besídce jsme mohli navštívit mravenčí školu, kde pan učitel zkoušel malé mravenečky. Inspirovalo mě to a rozhodl jsem se, že taky trošku prověřím vaše vědomosti. Slyšeli jste někdy o myrmekologovi? Víte co nebo kdo to je?

Myrmekolog není žádná mytická příšera, není to šaman indiánského kmene z amazonského pralesa, není to ani obr z řeckých bájí a pověstí. Myrmekolog je člověk, který se zabývá myrmekologií.

Teď byste asi rádi věděli, co je to myrmekologie, že? Myrmekologie je věda zaměřená na studium mravenců. Nevím, nakolik je smysluplné věnovat celý svůj život studiu těchto malinkých tvorů, ale v Bibli je psáno, že se od nich můžeme něco naučit. Dokonce prý můžeme pozorováním jejich života zmoudřet. Děti nám ve své besídce ukázaly na některá poučení, která si můžeme od mravenců vzít, a i já bych se chtěl spolu s vámi nad jejich životem trošku zamyslet. Něco si zopakujeme, něco možná přidáme.

Na světě žije více než 10 tisíc druhů mravenců a jsou to skutečně úžasní tvorové. Víte třeba, že pěstují houby a chovají "domácí zvířata", o která se příkladně starají? Ne, že by v blízkosti mraveniště měli stáda ovcí nebo koz, ale i mšice a housenky mohou mravencům při správné péči přinést velký užitek.

V besídce jsme mimo jiné slyšeli, že mravenci vynikají svou silou. To však není všechno. Jsou to také výborní válečníci, schopní použít různé bojové taktiky.Jeden druh evropských loupeživých mravenců například zvládá techniku podkopů. Do cizího hnízda pronikají vykutanými tunely, kterými se napojí na jeho systém chodeb. Mravenci rodu Canomyrma ze severoamerických pouští zase při svých válkách házejí do svislých šachet nepřátelských hnízd kamínky. Patří tak do skupiny živočichů, kteří v nějaké podobě používají nástroje.

U mravenců medonošů se mezi koloniemi vyskytují ritualizované souboje, v rámci kterých do sebe skupiny mravenců narážejí a buší tykadly. Přitom si nikterak neubližují. Vítězný tým obsadí území, o které se vedl spor. Dá se říct, že to je ukázkové mírumilovné řešení… Jakmile ale jedna kolonie může postavit armádu asi desetkrát silnější než soupeř, veškerá hra, rituály a ohledy končí. Početnější mravenci nepřátelské mraveniště dobudou, královnu a kohokoliv, kdo se postaví na odpor, zabijí a ukradnou kukly i mladší dělnice.

Zajímavostí ze života mravenců by se dalo vykládat spoustu. Například když se mravenci rodu Camponutus dostanou do úzkých, páchají sebevraždu. Mravenec se stane živou bombou - jeho tělo se doslova roztrhne a kolem se rozpráší jedovatý sekret, který zasáhne jeho nepřátele.

Vypadá to, že myrmekologie nemusí být taková nuda, jak by se na první pohled mohlo zdát...

Pojďme se ale podívat na poučení, která bychom si mohli ze života mravenců vzít. To s tou živou bombou určitě příklad hodný následování není :-), ale jsem přesvědčen, že se od mravenců můžeme přiučit jiné věci.

1. Zapojení všech do smysluplného díla

Když se podíváme na mraveniště, vidíme spoustu aktivity. Všude pobíhají mravenci a nám se na první pohled může zdát, že tam vládne naprostý chaos. Opak je však pravdou – mravenci mají plán. Plán, který dostali od svého Stvořitele. To, co dělají, má smysl. Všichni svým dílem přispívají k tomu, aby jejich kolonie rostla a prospívala.

Také my křesťané máme plán. Plán, který jsme dostali od našeho Stvořitele a Vykupitele. Ježíš dal před svým odchodem učedníkům úkol:

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. (Mt 28,19-20)

V 1. listu Petrově 2,9 pak můžeme číst tato slova:

Vy však jste `rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu´, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Toto je plán, který nám Bůh dal. A jako se mravenci drží plánu, který od Stvořitele dostali oni a dělají vše pro jeho naplnění, pro růst svého mravenčího království, i my se máme držet plánu, který nám Bůh dal a dělat vše v zájmu jeho království. Naše činnost by měla být zaměřená na získávání lidí pro Krista, na jejich vyučování, na „hlásání mocných skutků toho, který nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla…“

Až budete v lese, podívejte se na mraveniště a zkuste spočítat, kolik mravenců jen tak posedává nebo postává a nic nedělá. Kolik myslíte, že jich najdete?

Každý z mravenců má svou práci a zajímavé je, že jim nikdo nemusí říkat, co mají dělat a nikdo je do jejich práce nemusí nutit. Každý z mravenců má svůj úkol, za který je zodpovědný a všichni jdou za jedním cílem. Táhnou za jeden provaz. Mravenci pracují společně v harmonii. Jsou natolik zaměstnáni smysluplnou činností, že nemají čas se spolu hádat nebo proti svým soukmenovcům bojovat. Jsou jedna rodina.

Nemůžou i v tomto být pro nás mravenci příkladem? Všichni pracují ve prospěch království, každý přispívá svým dílem. Nikdo se jen tak neveze, nesedí a nekritizuje. Dělají to nejlepší, co dokážou a nikdo je k tomu nemusí nutit. Vládne mezi nimi soulad, vzájemně spolupracují a doplňují se. Boží lid by měl jednat podobně.

Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte. (Kol 3,23-24)

Díky harmonii, která mezi nimi vládne, toho mravenci dokážou za krátký čas neuvěřitelně mnoho. Přesto, že jsou tak mrňaví.

V Žalmu 133,1.3 je napsáno:

Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! ...Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.

Vzpomínáte na Ježíšovy učedníky, kteří byli povoláni, aby se stali rybáři lidí? Jakmile na tento svůj úkol na chvilku zapomněli, začaly mezi nimi spory. Začali se dohadovat, kdo z nich je nejdůležitější, kdo by měl zastávat nejvýznamnější post v Božím království… Nezapomínejme na své poslání a nezapomínejme, že jsme jedna rodina, děti jednoho Otce.

Jak je napsáno v listu Efezským 4,3:

Usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.

2. Vzájemná spolupráce a podpora

Od mravenců se můžeme naučit mnoho o vzájemné spolupráci a o ovoci, které přináší. Jeden evolucionista napsal:

„Chování mravenčího jedince je samo o sobě relativně neužitečné, ale když se mravenčí roj spojí dohromady, jejich schopnosti se přirozeně zoptimalizují a dovolí jim dokončit úkoly, které by měly být zcela mimo jejich možnosti. Pro nezávislého pozorovatele se jejich sebeorganizační snahy zdají být v režii nějaké vyšší síly nebo kolektivní inteligence. Je to společenství, které je skutečně mnohem víc, než jen sumou jeho jednotlivých částí.“

Všimli jste si toho? Síla mravenců je v jejich vzájemné spolupráci a podpoře. Sám o sobě toho mravenec mnoho nedokáže, ale když se spojí s ostatními, dokážou zvládnout takřka nemožné. Opět v tom vidím příklad pro nás. Zvlášť, když máme ujištění, že tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni v Ježíšově jménu, tam je i on přítomen uprostřed nich (Mt 18,20). Naše síla není pouze v lidském společenství, ale především ve společenství s Bohem.

Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu. (Fil 4,13)

Myslím, že by bylo úžasné, kdyby i o křesťanech mohlo být napsáno to, co napsal onen evolucionista o mravencích. Kdybychom si mohli v nějaké ateistické publikaci přečíst:

„Chování jednoho křesťana je samo o sobě relativně neužitečné, ale když se Kristovi následovníci spojí dohromady, jejich schopnosti se přirozeně zoptimalizují a dovolí jim dokončit úkoly, které by měly být zcela mimo jejich možnosti. Pro nezávislého pozorovatele se jejich sebeorganizační snahy zdají být v režii nějaké vyšší síly. Je to společenství, které je skutečně mnohem víc, než jen sumou jeho jednotlivých částí.“

Toto může být realita, pokud budeme ochotní podřídit se Božímu vedení.

Mravenčí kolonie je komunita. Jen velice zřídka uvidíte mravence, který je sám. Žijí společně jako rodina a pracují společně jako sehraný tým, aby zvládli udělat to, co je třeba. I my lidé jsme byli stvořeni jako společenské bytosti a máme tu obrovskou přednost, že po společenství s námi touží samotný Bůh. Zaplatil nepředstavitelně obrovskou cenu, aby náš vzájemný vztah mohl být obnoven.

Bůh chce, aby jeho lid fungoval jako společenství. Chce, abychom spolupracovali a proto nám dává rozdílné dary, které máme používat ve prospěch celku, ve prospěch jeho království. A samozřejmě také chce, abychom spolupracovali s ním…

Víte, že mravenci mají dva žaludky? Jeden mají pro svou potřebu a ve druhém uchovávají potravu, pro případ, že by potkali svého vyhladovělého druha. Jsou ochotní se podělit, mají zájem o druhé. Dokonce si vzájemně pomáhají s péčí o mravenčí děti. Dokážeme si i my pomáhat a rozdělit se s druhými, když mají nedostatek?

Vzpomínáte na slova Ježíše Krista zaznamenaná ve 25. kapitole Matouše (v. 31-46), kde mluvil o dvou skupinách lidí, které budou stát před ním v den jeho návratu? Jedni budou po pravici a druzí po levici. A v čem je mezi nimi rozdíl? Ti, kteří mají vstoupit do Božího království, jsou charakterizováni jako ti, kteří sytili hladové, napájeli žíznivé, navštěvovali nemocné a vězně, oblékali nahé… Ti pak, které čeká věčná smrt, nechávali potřebné bez povšimnutí…

3. Připravenost

Mravenci nevědí, co to znamená otálet, odkládat své povinnosti na později. S přípravami na zimu nečekají do doby, kdy přijdou první mrazíky. Právě o tom jsou verše z knihy Přísloví, které o mravencích hovoří:

Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. (Př 6,6-8)

Mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm. (Př 30,25)

Mravenci shromažďují potřebnou potravu, dokud je vhodná doba, dokud je jí dostatek. Na zimu se připravují už v létě. Zajímavé je, že mnozí z těch, kteří tvrdě celé dny pracují na zajištění zásob na zimu, z nich nikdy nebudou jíst. Zemřou před tím, než chladné dny přijdou, protože délka mravenčího života se pohybuje někde mezi 45 až 60 dny…

Proč se tedy letní mravenci tak namáhají? Ve dnech, kdy je dostatek všeho, tvrdě pracují, místo aby si užívali sluníčka a pohody. Proč?

Chtějí zabezpečit svou rodinu pro obtížnou dobu, která přijde. Chtějí zajistit vše potřebné pro své potomky, i když oni sami možná zemřou dřív, než na zem dopadne první vločka…

Můžeme se něco přiučit od těchto malých tvorečků? Nezapomínají na budoucnost. Každý den se pečlivě připravují na to, co je před nimi. Věnují tomu značné úsilí. Chci se vás zeptat – jste připraveni na budoucnost? Jste připraveni na to, co je před námi?

Podle Bible nás v posledních dnech tohoto světa nečeká lehké období, ale pokud si vezmeme příklad z mravenců a nezanedbáme "letní" přípravu, můžeme obstát, přečkat "zimu" a dočkat se toho nejúžasnějšího "jara", jaké kdy bylo. Můžeme bojovat dobrý boj víry, můžeme i v těžkostech zůstat věrní Bohu, můžeme zvítězit.

Vše však záleží na přípravě, na tom, jestli budujeme svůj vztah s Bohem teď, dokud je pro to vhodný čas. Jsem přesvědčen, že tento čas relativního klidu, čas na přípravu, se krátí.

Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. Budou vrávorat od moře k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou. (Am 8,11)

V Žalmu 32,6 pak můžeme číst tuto moudrou radu:

…ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt.

Je tu něco, co vám Bůh říká, že máte udělat, a vy to odkládáte? Je tu něco, k čemu vás Bůh vede, a vám se do toho nechce?

Udělejte to dnes!

Nechce se vám do čtení Bible? Nechce se vám do modlitby? Nechce se vám dělat dobré skutky, které vám Bůh připravil? „Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš…“ Mravenci se připravují na zimu už v létě. S maximálním úsilím, protože až začne sněžit, bude už pozdě.

My nevíme, kolik času k přípravě ještě máme, ale podle všeho se velice rychle krátí. V sázce je náš věčný život. Je třeba, abychom byli připraveni už dnes!

4. Odolnost vůči krizi

Zmínil jsem, že podle Bible nás nečeká lehká doba. Mravenci mají úžasnou schopnost přežít všechny rozmary počasí a jiné nepříznivé okolnosti. Všimli jste si někdy, jak jednají, když poničíte některé z jejich mravenišť? Okamžitě se pustí do opravy. Mravenci to nevzdávají.

Jsou tak malí, že si jich možná ani nevšimnete, ale když se s nimi pustíte do boje, musíte být připraveni na to, že to nebude jednoduché. Můžete jejich mraveniště přejet sekačkou na trávu, můžete ho rozkopat, spláchnout vodou… a mravenci ho postaví znovu. Mravenci to totiž nevzdávají.

Jsou velmi odolní. Vůči nebezpečí, vůči katastrofám i vůči pronásledování. Myslím, že odolnost je důležitá i pro křesťany. Stejně jako rozhodnutí vytrvat a nevzdávat se.

Ve spojitosti s obtížnou dobou, která má přijít, můžeme ve Zjevení 14,12 číst:

Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.

A u Matouše 10,22:

Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Bible má pravdu. Od mravenců se můžeme mnohému přiučit.

Využíváte svá obdarování a své schopnosti pro práci na Božím díle? Je třeba, abychom se všichni zapojili, abychom všichni spolupracovali na úkolu, který jsme jako křesťané dostali od našeho Vykupitele. Žeň je totiž veliká a dělníků je málo (Luk 10,2).

Pečujeme o své bratry a sestry v Kristu? Jsme ochotni jim projevit lásku, pomoci jim, podepřít je, když to potřebují?

Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra… …My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. (1 J 3,10.14)

Jste připraveni na budoucnost? Jste připraveni na těžkosti, které před návratem Ježíše Krista čekají ty, kteří se rozhodnou zůstat věrní Bohu a zachovávat jeho přikázání? Jste vy a vaše rodiny připraveni na setkání s Pánem?

Pokud ne, je nejvyšší čas s tím něco udělat.

Den Ježíšova návratu je blízko. Obraťte se. Odevzdejte svá srdce Bohu a přijměte z jeho rukou dar spasení. Je nám nabízen zdarma.

Amen.