Narození Jana Křtitele (Lukáš 1)

Anděl přináší Zachariášovi dobrou zprávu

^{Luk 1,5}Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. ⁶Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. ⁷Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již pokročilého věku.

⁸Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu, ⁹připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo. ¹⁰Venku se v hodinu oběti modlilo veliké množství lidu.

¹¹Tu se ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. ¹²Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň. ¹³Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. ¹⁴Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. ¹⁵Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. ¹⁶A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; ¹⁷sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový (neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený lid – CSP)."

¹⁸Zachariáš řekl andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena pokročilého věku." ¹⁹Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. ²⁰Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní."

²¹Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě. ²²Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý. ²³Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.

²⁴Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si: ²⁵"Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi."

Narození Jana

⁵⁷Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. ⁵⁸A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.

⁵⁹Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát jméno po otci Zachariáš. ⁶⁰Jeho matka na to řekla: "Nikoli, bude se jmenovat Jan."⁶¹Řekli jí: "Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!" ⁶²Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno. ⁶³On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. ⁶⁴Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. ⁶⁵Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těch událostech. ⁶⁶Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: "Čím toto dítě bude?" A ruka Hospodinova byla s ním.

⁶⁷Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil: ⁶⁸"Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid ⁶⁹a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka, ⁷⁰jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna; ⁷¹zachránil nás od našich nepřátel a z rukou těch, kteří nás nenávidí, ⁷²slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, ⁷³na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, ⁷⁴abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu ⁷⁵jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.

⁷⁶A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu ⁷⁷a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, ⁷⁸pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, ⁷⁹aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje."

⁸⁰Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

S nalezením Lukáše 1 v jiných překladech mohou pomoci odkazy na stránce Bible online.

Několik poznámek na okraj (nemusíte číst )

Vztah kněze Zachariáše a jeho ženy Alžběty k Bohu je v Lukášově evangeliu hodnocen velice kladně. Byli před Bohem spravedliví a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. Přes svou věrnost však až do svého stáří neobdrželi od Boha požehání v tom, po čem nejvíce toužili. Neměli děti, protože Alžběta byla neplodná. Naše věrnost Bohu tedy není zárukou toho, že od něj vždy dostaneme to, co chceme, nebo že to dostaneme v čase, který si sami určíme. A přestože nám Bůh chce žehnat, přestože nám chce dávat dobré dary, přestože nás chce zabezpečit vším, co potřebujeme, někdy to nedopadne podle našich představ. Důležité je nepřestat Bohu důvěřovat i ve chvílích, kdy nerozumíme tomu, proč nevyslýchá naše modlitby.

Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději. (Jer 29,11 B21)

Bůh v minulosti už několikrát dokázal, že neplodnost nebo pokročilý věk pro něj není překážkou (viz např. narození Izáka) a tato skutečnost se měla potvrdit i v případě Zachariáše a jeho ženy. Při službě ve svatyni se Zachariášovi přihodila událost, se kterou se během svého dlouhého života pravděpodobně nesetkal a to přestože byl knězem, přestože byl před Bohem spravedlivý. Při službě u kadidlového oltáře se mu zjevil anděl, který předal vyděšenému starci radostnou zprávu - Bůh vyslyšelZachariášovy modlitby. Jeho žena mu porodí syna, kterému mají dát jméno Jan.

Zachariášův syn navíc bude mít zvláštní postavení. Podle andělových slov bude „veliký před Pánem“, už od narození bude zasvěcen Bohu. Proto nemá pít víno a opojný nápoj – bude nazírem, tedy odděleným pro Hospodina (viz Nu 6,2-8). Už od matčina lůna bude naplněn Duchem svatým. Anděl zaslíbil, že Jan během své služby obrátí mnohé z Izraelců k Bohu, vzpurné k moudrosti spravedlivých a připraví lid na setkání s Pánem. Už dlouhá staletí se v Izraeli neobjevil Hospodinův prorok a o Janovi je ústy anděla řečeno, že bude Bohu sloužit v duchu a moci Eliášově. Povede tedy lid k pokání, k obrácení se k Hospodinu. Bůh s ním má evidentně velké plány.

Přestože mu anděl přinesl poselství od Boha, Zachariáš jeho slovům nevěřil. Nevěřil, že by se jemu a jeho ženě v jejich pokročilém věku mohl narodit syn. Nepochybně se za to dlouhá léta s Alžbětou modlili, ale jeho naděje již pohasla. Možná zapomněl na to, že Bůh tyto věci dokáže. Možná zapomněl na příběh Abrahama a Sáry. Aby mohl andělovým slovům uvěřit, chtěl po něm znamení. Anděl se mu představil jako Gabriel, tedy anděl, který před několika staletími hovořil s Danielem (viz Dan 9,21), a dal Zachariášovi znamení, že to, co mu Bůh zaslíbil, se stane. I když asi jiné, než si starý kněz představoval. Zachariáš vyšel z chrámu němý.

Když se starý muž vrátil domů ke své ženě, Boží slovo se splnilo. Alžběta počala a porodila syna, kterému rodiče k údivu všech sousedů a příbuzných dali jméno, které mu vybral Bůh. Když Zachariáš potvrdil, že se jeho syn bude jmenovat Jan, vrátila se mu řeč. Na všechny přítomné padla bázeň a o této události se mluvilo všude po judských horách. Všichni přemýšleli, co vyroste z dítěte, jehož okolnosti narození byly tak zvláštní.

Zachariáš naplněný Duchem svatým prorocky mluvil o příchodu Mesiáše, od pradávna zaslíbeného Hospodinovými proroky, který svůj lid vysvobodí a zachrání z rukou nepřátel. O svém synu Janovi řekl, že bude nazván prorokem Nejvyššího, který půjde před Pánem a bude mu připravovat cestu. O tomto Janově poslání neprorokoval jenom jeho otec, bylo předpovězeno stovky let předem. Matouš to potvrzuje, když o Janovi píše:

To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ (Mat 3,3)

Jan má vést lidi k pokání, aby mohli z Božích rukou přijmout odpuštění hříchů a spasení. Jan má připravit cestu Mesiáši, který vyvede lidi ze tmy a stínu smrti a naplní je pokojem. Jan mu má připravit cestu, protože zaslíbený a dlouho očekávaný Mesiáš konečně přichází!