Koho označil Jan Amos Komenský za antikrista? Je náhoda, že v této otázce dospěl ke stejnému závěru jako Luther, Hus a další reformátoři v různých dobách? Před kterými antikristovými svody obzvlášť varoval? Která jeho falešná učení odhalil? Jak rozpoznal pravdu od lži? Co všechno se můžeme naučit od "učitele národů"?
A toť jest, ó křesťanský lide, což jsem pro retuňk duší vašich vám jistých božích řečí navrci chtěl, aby vystřahnut před zahynutím býti mohl, kdož by vystřahnouti se dáti chtěl. Kdožkoli jsi kterýž jsi přehlédaje tyto věci až sem přišel, zavazuji tě božím jménem, jestližes čemu spasitedlně sám vyrozuměl, světla aby pod kbelec nestavěl, než na svícen raději vystavoval a i jiným, co Bůh činí a jak Antikristovy svody vyjevuje, v známost uvozoval. Kdož to činiti a sobě i jiným z temností k světlu pomáhati budeš, bude tě milovati věčné světlo, Bůh tvůj.
Já kdo jsem, opět pravím, neptej se: tomu, kterýž mne učinil a vyvolil k světlu, nýbrž kterýž toto vnukl a poručil, znám jsem. Z lidí abych komu znám byl v předsevzetí svém, nevím. Jména svého ani místa přebývání nejmenuji, ani kterého řádu obnovených církví se přidržím, nedotýkám, ani duchovní-li osoba či světská, jakého stavu a povolání, nedokládám: proto naprosto, abych na samu věc, ne na lidi mysl obrátil. Žádný tedy na to, kdo mluví, se neohledej, než co se mluví, toho aby šetřil, pozor měj. Pakli kdo z známějších mně, kdo jsem, se ponadáváš, mějž známost tu sám sobě aniž mne vyjevuj, zavazuji tebe. Nechť se samy věci soudí a jiného nic.
Jestliže však vždy nětco více o mně čtenář věděti žádostiv jest, povím, že jsem z milosti boží jeden crucem et lucem Christi profitentium, aniž místa k bytu stálého mám, vyznávaje s jinými svatými božími, že příchozí jsem na světě, a že putování jest život náš na světě, sám sobě toho bývám svědkem. Ale v nebeskéť vlasti mně i věřícím všechněm chová se odpočinutí věčné: do něhož abych zavolán byl, potěšené očekávám. Měj dosti a za mne i všecku církev se modl a Antikristu brzy zkažení žádej, kdožkoli miluješ slávu boží.
Ty pak, Pane Ježíši Kriste, slávo nestvořená, povstaň na odivu všechněm nepřátelům tvým a zjev se v moci své, ukaž, že ty jsi nejvyšší biskup církve své a hlava všech i jediný monarcha světa a že tvá jest moc, království i panování všeliké, nyní i na věky toho dokazuj. Braň těch, kteříž zastávají slávy tvé, a vzdychání jejich tobě odsílaná ať daremná nejsou. Vysaď z stolice pyšného toho syna zatracení, kterýž sedě v chrámě tvém, počíná sobě, jako by Bůh byl, a ne tebe, než sebe vzdělává a všeliké dílo podvodu po světě roztrušuje a tráví všecky národy vínem smilstva svého: učiniž, ať ortel proti babylonské nevěstce vynesený brzy k vyřízení přijde. Nebo dovršila nepravost svou a ohavnostmi svými naplnila zemi. Smiluj se, ó smiluj nad množstvím lidu tvého křesťanského pod jhem Antikristovým ještě zůstávajícího a je osvěť, naprav, na cestu pravou uveď, aby satanovo dílo, jenž jest dílo podvodu, již den ode dne více kaženo, tvá pak čest vzdělávána byla. Rozveseliž nebesa spravedlivými soudy svými, a ať prozpěvují svatí tvoji Hallelujah. Všeliké spasení, čest i moc tobě, na věky věku živému, přivlastňujíce. Amen, Pane Ježíši. Přijdiž a nemeškej. Na tvůj soud očekávají svatí tvoji. Pospěšiž a nemeškej, Pane Ježíši, amen, amen.
Zjev. 5, 13.
Tomu, kterýž sedí na trůnu, a Beránkovi požehnáni, čest a sláva i sila na věky věkův.