NeuveritelnaOdhaleni.cz
Přišel, zemřel, zvítězil

Přišel, zemřel, zvítězil - Radek Daniel

Už více než dva tisíce let vyvolává v lidech rozporuplné reakce. Jedni ho milují a jsou pro něj ochotni vzdát se všeho, třeba i vlastního života. Jiní nevědí, co si o něm mají myslet. Další jím opovrhují, nechápou jej a obrací se k němu zády. Kdo byl Ježíš z Nazareta? Jaký měl jeho život smysl? Má cenu se o něj ještě dnes zajímat?

17. Nečekaný úlovek

Zpráva o Janově smrti se rychle rozšířila po celé zemi. Všichni z ní byli zdrceni. Nejvíce však zasáhla Ježíšovy učedníky. Dostali strach, že by mohl podobný konec potkat i jejich učitele, a zatoužili vrátit se k rybářskému řemeslu. Ježíš to na nich poznal, proto odešel do rodného Nazareta. Po několika týdnech se však za nimi opět vypravil.

Našel je kousek od břehu Genezaretského jezera. Právě svítalo. Marná námaha učedníky vysílila. Za celou noc nechytili jedinou rybu. Otráveně zírali do vody a monotónně veslovali.

Vtom si všimli, že se ke břehu scházejí lidé. Byly jich celé zástupy, které se na někoho tlačily. Petr se pozorně zahleděl do dálky. „To je Ježíš!“ vyhrkl nadšeně a rychle se chopil vesel. Do paží se mu vlila nová síla. Nemohl se dočkat, až se s Ježíšem pozdraví. Tolik mu chyběl! Celou noc o něm přemýšlel a dospěl k závěru, že bez něho nedokáže žít.

Když připluli ke břehu, Ježíš nastoupil do lodi a řekl Petrovi, aby kousek poodjel. Chtěl, aby ho zástupy dobře viděly a slyšely. Posadil se mezi učedníky a začal vyučovat. Slova o záchraně, věčném životě a odpuštění se z jeho úst linula jako rajská hudba. Všichni ztichli a pozorně naslouchali.

Byl to překrásný výjev. Slunce pomalu stoupalo po obloze, jeho paprsky se odrážely od hladiny jezera a příroda dýchala svěžestí. Lidé si připadali, jako by stáli před Božím trůnem. Zmocňovala se jich zvláštní, dosud nepoznaná radost. I učedníci žasli. Po několika týdnech, co byli bez Ježíše, vnímali jeho slova s větší intenzitou. Zdálo se jim, že v nich nacházejí novou hloubku.

Ježíš však nemluvil jen k nim. Myslel na budoucnost a viděl své věrné ve vězeních, v soudních síních, v pokušení, opuštěné a ztrápené. Viděl jejich radost i boje a problémy. Slova, která pronesl k shromážděnému davu, patřila i jeho dalším následovníkům. Měla pro ně být poselstvím naděje v utrpení, útěchou v zármutku a světlem v temnotě. Hlas, který zněl z rybářského člunu na Galilejském jezeře, měl prostřednictvím Ducha svatého přinášet pokoj lidem všech dob.

Když Ježíš domluvil, obrátil se k Petrovi a řekl: „Vyjeďte na jezero a spusťte sítě.“

„To je zbytečné, Pane,“ namítl Petr. „Celou noc jsme se namáhali – a nic jsme nechytili. Za světla to už vůbec nemá cenu. Voda je natolik čistá, že ryby uvidí síť a nevplují do ní. Nechejme to na večer.“

„Udělej, co jsem řekl,“ přikázal mu Ježíš znovu.

Když Petr viděl, že to myslí vážně, vyplul na hlubinu a spustil sítě. Přišlo mu to sice bláznivé, ale poslechl.

Potom Ježíš řekl: „A teď sítě vytáhněte!“

Petr na něj vrhl zkoumavý pohled a dal svým spolupracovníkům znamení, aby se chopili provazů. Muži zabrali, avšak síť vytáhnout nemohli. Byla tak těžká, že začala praskat.

„Jakube, Jane, pojďte nám pomoct!“ zakřičel Petr na muže v druhé lodi, která plula opodál.

Jakmile se jim společnými silami podařilo úlovek vytáhnout z vody, byly oba čluny tak plné, že jim hrozilo potopení. Petr se však nezajímal ani o čluny, ani o náklad. Uvědomil si, že se stal svědkem zázraku. Došlo mu, že Ježíš vládne nad celou přírodou. Najednou si připadal strašlivě špatný. Styděl se za svoji nedůvěru a litoval, že Ježíše opustil a vrátil se ke své práci. Přemožen těmito pocity padl Ježíši k nohám a zvolal: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť jsem špatný člověk!“

Ježíš se k němu sklonil, pomohl mu vstát a řekl: „Od této chvíle budeš lovit lidi.“

Až dosud se nikdo z Ježíšových učedníků záchraně lidí plně nevěnoval. Byli svědky mnoha zázraků a naslouchali jeho učení, ale pořád vykonávali svá původní zaměstnání. Nyní je však Ježíš vyzval, aby opustili svůj dosavadní způsob života a připojili se k němu. Bez váhání ho poslechli. Praskající síť plná ryb byla pro ně přesvědčivým důkazem, že se o ně Bůh postará. Víc nepotřebovali. S důvěrou se vydali za Ježíšem a spolu s ním začali pracovat na záchraně světa.

Nahoru