Ona ta „architektura“ totiž stojí na poznání, že „jsme v nedávných letech učinili podstatný pokrok ve vytváření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti“ a že „prioritou teď musí být snaha umístit občana do srdce tohoto projektu, aby se demonstrovala přidaná hodnota Evropské unie v oblastech, které mají takový dopad na každodenní životy lidí“.

V této „konstrukci a všech budoucích vývojích“ musí být zásadním sloganem „solidarita mezi lidmi, solidarita mezi členskými státy, aby se nacházela společná řešení společných nebezpečí“.

Ne, tohle nenapsal George Orwell, nýbrž místopředseda Evropské komise a komisař pro spravedlnost Jacques Barrot. (Ve francouzštině to zní ještě poetičtěji.) Dodal k tomu, že tato databáze (zakuklená do komplexního systému, jehož účelem má být kontrola „migračních toků“) zjednoduší dnešní situaci.

Jistě, většina nápadů Evropské komise a všech těch zákulisních byrokratů, jimž Evropská komise tvoří fasádu potěmkinovské vesnice, je o zjednodušování. Totiž o tom, jak nevoleným byrokratům a zkrachovaným politikům zjednodušit ovládání všech Evropanů tím, že všechny mocenské nástroje udělají tak komplikované, aby se v nich žádný občan nevyznal.

A tak zatímco se zoufalí obránci občanských svobod (dnes též označovaní jako extrémní pravičáci, ultrakonzervativci, nacionalisté, xenofobové a Antievropané) snaží zastavit tu „zjednodušenou“ Lisabonskou smlouvu, za její kouřovou clonou probíhá zjednodušování podstatně důkladnější s přímým dopadem na každého občana Evropské unie.

Jednotný operační systém spojí databáze již existující, jako jsou Schengenský informační systém, Vízový informační systém a Eurodac. Nás daňové poplatníky to bude stát v prvních třech letech 113 milionů eur, každoroční provoz pak deset milionů. Zdánlivě bez jakékoli souvislosti - zato však ve všech členských zemích - probíhá zavádění mikročipů na elektronickou identifikaci občanů: v automobilech, platebních kartách, mobilních telefonech, pasech, občanských průkazech. Jakoby náhodou to vychází tak, že by všechny měly být v provozu ve stejnou dobu jako „databáze svobody“.

Někdo bude moci každého z nás den ze dne sledovat a vědět o nás všechno: kde se kdy pohybujeme, s kým se stýkáme, kolik za co utrácíme, v jakém autě jezdíme, jaké daně platíme (a neplatíme), jaký je náš zdravotní stav, s kým telefonicky nebo internetem komunikujeme, jaké informace sledujeme.

Integrace Evropy tím bude dokonána, absolutní a totální ovládání občanů nastartováno. K čemu všemu se bude moci zneužít, ať si každý fantazíruje sám. Od předchozích totalit se bude lišit jen tím, že my nebudeme vědět, kdo nás to zpoza té kulisy Evropské komise vlastně ovládá a co s námi ze dne na den udělá.

Že by další „extrémně pravicová“ paranoia? Možná. Ale z čeho vlastně tolik inteligentních a vzdělaných lidí čerpá jistotu, že Evropská unie je demokratická a myslí to s námi dobře?