Narození Ježíše Krista (Lukáš 2)

¹Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. ²Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius (předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie – B21; před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius – CSP). ³Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.

⁴Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, ⁵aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. ⁶Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. ⁷I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

⁸A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. ⁹Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. ¹⁰Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ¹¹Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. ¹²Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ¹³A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ¹⁴„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“

¹⁵Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ ¹⁶Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. ¹⁷Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.¹⁸Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. ¹⁹Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. ²⁰Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.

²¹Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. ²²Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – ²³jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ²⁴a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.

²⁵V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. ²⁶Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. ²⁷A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, ²⁸vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:

²⁹„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, ³⁰neboť mé oči viděly tvé spasení, ³¹které jsi připravil přede všemi národy – ³²světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“

³³Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. ³⁴A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat ³⁵– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“

³⁶Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let ³⁷a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami. ³⁸A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

³⁹Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. ⁴⁰Dítě rostlo v síle (rostlo a posilovalo se v duchu – BKR) a moudrosti a milost Boží byla s ním.

(Český ekumenický překlad, v závorkách jsou kurzívou uvedeny přesnější (nebo alternativní) překlady některých částí textu – B21 – Bible 21, CSP – Český studijní překlad, BKR – Bible kralická)

S nalezením Lukáše 2 v jiných překladech mohou pomoci odkazy na stránce Bible online.

Několik poznámek na okraj (nemusíte číst )

Lukáš nám ve svém záznamu o narození Ježíše Krista poskytuje určitý historický rámec, do kterého tuto událost můžeme zasadit (viz verše 1-2). Přesto nám její datování na základě jím uvedených indicií může působit těžkosti.

Císař Augustus vládl v letech 27 př. n. l. – 14 n. l., s tím tedy problém není. I když je pravda, že se nedochoval žádný historický záznam potvrzující, že by za jeho vlády byl „po celém světě“ (tedy na území Římské říše, případně na území Izraele) proveden soupis lidu. Větší problém však je s majetkovým soupisem, který se podle některých překladů Bible měl konat, když Sýrii spravoval Quirinius (Cyrenius – BKR). Podle dostupných informací se Quirinius stal správcem Sýrie asi v roce 6 n. l. a tento údaj tedy nesouhlasí s předpokládaným narozením Ježíše v roce 4 př. n. l. Problém však mizí, když přijmeme alternativní překlad původního textu, tedy že ke zmiňovanému majetkovému soupisu došlo„předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie“ (B21), respektive „před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius“ (CSP).

Protože Josef pocházel z Davidova rodu, vydal se společně se svou těhotnou snoubenkou Marií do Betléma, aby se tam nechal zapsat. Při tomto pobytu v Betlémě Marie porodila svého prvorozeného syna (o jeho početí si můžete přečíst zde). Tím se naplnilo proroctví z Micheáše 5,1: „A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jeho původ je odpradávna, ode dnů věčných.“

Protože se jim nepodařilo najít ubytování v domě, novorozený Mesiáš byl uložen v jeslích (ve žlabu pro krmení dobytka). Zaslíbený Mesiáš, Boží Syn, se nenarodil do královského paláce, do bohatství a přepychu, ale do velice nuzných podmínek. Takto se tedy narodil ten, o kterém je psáno:

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. (…) Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. (…) A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. (Jan 1,1-3.10-12.14)

Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. (Fil 2,6-8)

Spasitel světa se vzdal vší slávy, kterou měl u svého Otce v nebesích a sestoupil na Zem, aby sloužil lidem, aby jim představil Boha a aby jim vydobyl možnost záchrany ze smrti způsobené pádem do hříchu.

Političtí ani náboženští představitelé národa Ježíše při narození sice nevítali, ale přesto se našli tací, kteří novorozeného Mesiáše navštívili. Pastýřům, kteří v noci hlídali svá stáda, se zjevil anděl a oznámil jim, že ve městě Davidově se právě narodil zaslíbený Kristus. Bůh má v lidech zalíbení (verš 14) a proto jim poslal Spasitele, na kterého tak dlouho čekali.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. (Jan 3,16-18)

Mimochodem, datum narození Ježíše Krista není známé. Slavení Ježíšova narození 25. prosince nevychází z Bible, ale ze snahy pokřesťanštit pohanský svátek dne narození Neporaženého Slunce (Dies Natalis Solis Invicti), tedy oslavu slunečního boha, která připadala na den zimního slunovratu. Původ Vánoc a většiny s nimi spojených tradic je tedy pohanský. O tom, že se Ježíš nenarodil v zimě, svědčí například zmíněný příběh pastýřů, kteří se při hlídání stád setkali s andělem. V zimě by se stády na pastvinách nebyli. Má se za to, že se Ježíš narodil na podzim, snad v měsíci září nebo říjnu.

Vraťme se ale k pastýřům. Když nalezli narozeného Ježíše, vyprávěli Marii a Josefovi o tom, co se přihodilo na pastvině a o andělových slovech. Ježíšova matka i Josef tím byli samozřejmě překvapení a je psáno, že Marie o tom všem přemýšlela. Zanedlouho měla získat další podněty k uvažování.

Po osmi dnech byl novorozený Mesiáš obřezán, dle příkazu, který dostal od Hospodina Abraham (Gen 17,10-13) a dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. Toto jméno v překladu znamená „Hospodin (JHVH) vysvoboditel“, „Hospodin (JHVH) zachraňuje“ nebo „Hospodin (JHVH) je spasení“, protože „on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mat 1,21 ČEP), respektive „od jejich hříchů“ (B21).

Když uplynulo šestinedělí (dny jejich očišťování dle Mojžíšova zákona – viz Lev 12,2-4), Marie s Josefem přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho zasvětili Hospodinu a aby podle ustanovení Mojžíšova zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. (To mimochodem ukazuje na jejich sociální postavení – viz Lev 12,6-8.)

V Jeruzalémě se setkali se Simeonem, zbožným a spravedlivým člověkem, kterému Bůh zaslíbil, že nezemře, dokud nespatří Mesiáše. Když ho rozpoznal v malém Ježíši, chválil Boha za spasení, které v Kristu připravil pro všechny národy. Josef s Marií byli opět plní údivu nad slovy, která slyšeli, opět měli o čem přemýšlet.

Slova, která Simeon řekl Marii, už tak příjemná nebyla. „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“ Ježíšovu službu mnozí v Izraeli nepřijmou a přinese to utrpení i samotné Marii. Patrně jde o odkaz na to, co bude Ježíšova matka prožívat, když její prvorozený syn bude bičován a poté přibit na kříž. Přitom vyjde najevo myšlení mnohých srdcí…

Dalším zajímavým člověkem, se kterým se Josef s Marií v chrámu setkali, byla prorokyně Anna. I ta jim dala podnět k přemýšlení, když po setkání s nimi chválila Boha a o Mariině dítěti vyprávěla všem, kteří očekávali Mesiáše.

Zaslíbený Spasitel konečně přišel na svět. Malý Ježíš rostl, sílil na těle i na duchu, získával moudrost a milost Boží byla s ním.