34. Mohou s námi mluvit zemřelí lidé?

Služba andělů, jak o ní mluví Boží slovo, je pro každého Kristova následovníka mimořádně potěšující a drahocenná pravda. Toto biblické učení však zatemňují a převracejí bludy populární teologie. Učení o přirozené nesmrtelnosti, převzaté z pohanské filozofie a v době temna a velkého odpadnutí přičleněné ke křesťanské věrouce, zatlačilo pravdu, kterou tak jasně učí Písmo, že "mrtví nevědí zhola nic" (Kaz 9,5). Mnoho lidí věří, že andělé vysílaní "k službě těm, kdo mají dojít spasení," (Žd 1,14) jsou duchové mrtvých, přestože Písmo vysvětluje, že nebeští andělé existovali ještě před tím, než zemřel první člověk.

Nauka, že člověk i po smrti existuje ve stavu vědomí, zvláště víra, že duchové mrtvých se vracejí, aby sloužili živým lidem, připravila cestu modernímu spiritizmu. Jestliže mrtví mohou přijít do přítomnosti Boha a andělů a jestliže jejich poznání zdaleka přesahuje poznání, které měli za živa na zemi, proč by se nemohli vrátit na zem, aby poučovali žijící? Jestliže se duchové mrtvých, jak učí populární teologové, vznášejí nad svými přáteli na zemi, proč by s nimi nemohli komunikovat, varovat je před zlem nebo je těšit v jejich zármutku? Jak mohou lidé, kteří věří ve stav vědomí člověka po smrti, zavrhovat to, co jim oslavení duchové sdělují jako poznání pocházející od Boha? Tímto způsobem, který je pokládan za posvátný, uskutečňuje satan své úmysly. Jako poslové ze světa duchů přicházejí padlí andělé a provádějí rozkazy satana. Kníže zla předstírá, že umožňuje komunikaci mezi živými a mrtvými, ve skutečnosti však působí na jejich mysl okouzlujícím vlivem on sám.

Satan má moc předvést lidem podobu jejich zesnulých přátel. Podvod je dokonalý - jejich vzhled, slova, hlas - všechno napodobuje s podivuhodnou přesností. Mnozí lidé se nechávají potěšit ujištěním, že jejich milovaní se těší v radosti nebes a - aniž si uvědomují nebezpečí - poskytují sluch "svůdným duchům a naukám ďábla".

Když lidé uvěří, že mrtví se opravdu vracejí, aby s nimi mluvili, předvede jim satan takové lidi, kteří zemřeli nepřipraveni. Duchové však tvrdí, že jsou v nebi šťastni, že tam dokonce zaujímají vznešené postavení, a tak se šíří blud, že mezi spravedlivými a bezbožnými není žádný rozdíl. Domnělí návštěvníci ze světa mrtvých pronášejí někdy výstrahy a varování, které se pak prokáží jako správné. Tím si získají důvěru a pak šíří učení, které přímo podkopává víru v Písmo. Předstírají hluboký zájem o blaho svých přátel na zemi a namlouvají jim nejnebezpečnější bludy. To, že někdy říkají pravdu a někdy mohou předpovědět budoucí události, dává jejich výpovědím zdání spolehlivosti. Proto tolik lidí ochotně přijímá jejich falešné učení a slepě mu věří, jako by to byla nejsvětější pravda. Zapomínají na Boží zákon, pohrdají Duchem milosti, krev smlouvy pokládají za něco nesvatého. Duchové popírají Kristovo božství a Stvořitele srovnávají se sebou. Tak pokračuje starý buřič v nové masce ve svém boji proti Bohu, který začal v nebi a vede ho na zemi již téměř šest tisíc let.

Někteří lidé se pokoušejí vysvětlit spiritistické projevy tím, že je pokládají za podvod a připisují je obratnosti média. Je sice pravda, že někteří lidé předváděli různé triky, existují však také jednoznačné projevy nadpřirozené moci. Tajemné klepání, jímž začal moderní spiritizmus, nebylo výsledkem lidské obratnosti nebo klamu, ale přímé dílo zlých andělů. Zavedli tím jeden z nejúspěšnějších klamů, které ničí lidské duše. Někteří lidé jsou svedeni právě proto, že spiritizmus považují pouze za lidský podvod. Když se pak blíže seznámí s některými projevy, které musí pokládat za nadpřirozené, jsou svedeni, a považují je za projev Boží moci.

Tito lidé přehlížejí výroky Bible o divech, které působí satan a jeho společníci. Satanova pomoc umožnila faraonovým kouzelníkům, aby napodobili Boží dílo. Apoštol Pavel napsal, že před druhým příchodem Ježíše Krista satan podobně projeví svou moc. Před příchodem Pána Ježíše se díky satanu projeví "kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožná nepravost" (2 Te 2,9.10). A apoštol Jan líčí moc konající divy, jež se projeví v posledních dnech, a říká: "Činí veliká znamení, dokonce i oheň s nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí dáno dělat znamení ... a svádět jimi obyvatele země." (Zj 13,13.14) Proroctví nepředpovídá jen podvody. Lidé budou podvedeni zázraky, které satanovi pomocníci mohou konat a ne je jen předstírat.

Kníže temnosti, který tak dlouho věnoval síly svého mistrovského ducha podvodnému dílu, obratně přizpůsobuje svá pokoušení lidem všech skupin a tříd. Lidem vzdělaným a kultivovaným předkládá spiritizmus v jemnější a rozumnější formě, a tím se mu daří vtáhnout mnohé do svých sítí. Apoštol Jakub napsal, že moudrost, kterou dává spiritizmus, "není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská" (Jk 3,15). To ovšem pokušitel skrývá, když se to hodí jeho záměrům. Satan, který se mohl objevit ve slávě nebeského serafína před Kristem na poušti pokušení, přichází k lidem v podobě krásného anděla světla. Působí na rozum tím, že předkládá povznášející náměty. Dokáže nadchnout obrazotvornost strhujícími představami a získat si náklonnost výmluvným líčením lásky a lidumilnosti. Podněcuje fantazii k rozletu a svádí lidi k tomu, aby byli pyšní na svou vlastní moudrost a v srdci pohrdali Bohem. Mocná bytost, která mohla Vykupitele světa vynést na vysokou horu a ukázat mu všechna království země i jejich slávu, přichází k lidem se svými pokušeními způsobem, který zmate smysly každého, koho nechrání Boží moc.

Satan nyní klame lidi, jako oklamal Evu v ráji, když jí lichotil a vzbudil v ní touhu po zakázaném poznání a po sebepovýšení. To je zlo, kterému sám podlehl a které způsobilo jeho pád. Proto se nyní pokouší stejným zlem přivést do záhuby lidi. Slibuje: "Budete jako Bůh znát dobré i zlé." (1 M 3,5) Spiritizmus učí, "že člověk je tvor pokroku a je určen, aby se od narození až do věčnosti vyvíjel k božství." Učí také, že "každý duch bude soudit sám sebe, nebude ho soudit nikdo jiný... Soud bude spravedlivý, protože jde o vlastní soud... Každý máte v sobě trůn." Jeden učitel spiritizmu, když se v něm probudilo "duchovní vědomí", prohlásil: "Všichni moji bližní jsou nepadlí polobozi." Jiný řekl: "Každá spravedlivá a dokonalá bytost je Kristem."

Tak na místo spravedlnosti a dokonalosti věčného Boha, jemuž náleží úcta, na místo dokonalé spravedlnosti Božího zákona, pravého měřítka lidských projevů, dosadil satan hříšnou, omylnou přirozenost samého člověka jako jediný předmět uctívání, jediné kritérium soudu, jediné měřítko povahy. Je to pokrok, nikoli však vzhůru, ale dolů.

V oblasti intelektuální i duchovní platí zákon, že zabýváme-li se něčím blíže, měníme se podle toho. Mysl se postupně přizpůsobuje předmětům, kterými se zabývá. Připodobňuje se tomu, co se naučila milovat a uctívat. Člověk se nikdy nedostane nad své měřítko čistoty, dobroty nebo pravdy. Je-li jeho nejvyšším ideálem vlastní já, nedosáhne nikdy něčeho vznešenějšího. Spíše bude klesat hlouběji a hlouběji. Pouze Boží milost má moc povznést člověka. Pokud je člověk ponechán sám sobě, vede jeho cesta nevyhnutelně dolů.

Smyslným lidem, kteří prosazují sebe a ženou se za požitky, předkládá satan spiritizmus v hrubší podobě než lidem vzdělaným a na vyšší úrovni, protože hrubí lidé v jeho hrubších formách nachází to, co odpovídá jejich sklonům. Satan sleduje každý projev lidské křehkosti a všímá si, k jakým hříchům má kdo sklon. A pak se snaží, aby člověku nescházely příležitosti uspokojovat sklony ke zlému. Svádí lidi, aby přeháněli to, co je jinak samo o sobě správné a dobré, a aby nestřídmostí oslabovali své tělesné, duševní i duchovní síly. Satan zničil a stále ničí tisíce lidí tím, že je svádí, aby uspokojovali své vášně, a tím se stávali stále hrubší. A aby dokonal své dílo zkázy, prohlašuje prostřednictvím duchů, že "pravé poznání pozvedá člověka nad každý zákon," že "vše, co existuje, je správné," že "Bůh nikoho neodsuzuje" a že "všechny hříchy jsou neškodné". Když lidi svede, aby uvěřili, že nejvyšším zákonem je žádost, že svoboda je nevázanost a člověk je odpovědný pouze sobě a jen sám sobě bude skládat účty, nedivme se, že se šíří zkaženost a mravní úpadek. Tisíce lidí rády přijímají učení, které jim dovoluje hovět tělesným žádostem. Uzdu sebeovládání svěřují svým choutkám, duchovní a duševní síly podřizují animálním skonům a satan s uspokojením nachází ve svých léčkách tisíce lidí, kteří se považují za následovníky Ježíše Krista.

Lživá tvrzení spiritizmu nemusí nikoho oklamat. Bůh dal lidem dostatek informací, aby mohli podvod odhalit. Jak jsme si již ukázali, učení, které tvoří vlastní základ spiritizmu, naprosto odporuje jasným výrokům Písma. Bible říká, že mrtví nevědí nic, že jejich myšlení vymizelo, že se neúčastní ničeho, co se děje pod sluncem, a nevědí nic o radostech a starostech lidí, kteří jim byli na zemi nejdražší.

Navíc, Bůh výslovně zakázal jakýkoli styk s duchy zesnulých. V době starého Izraele někteří lidé tvrdili, podobně jako dnes spiritisté, že se stýkají s mrtvými. Avšak "věštecké duchy", jak nazývali tyto návštěvníky z jiných světů, prohlašuje Bible za "démony" (Srov. 4 M 25,1-3; Ž 106,28; 1 K 10,20; Zj 16,14). Komunikaci s takovými duchy Hospodin označil jako ohavnost a zakázal ji pod trestem smrti (3 M 19,31; 20,27). Dnes se lidé usmívají i názvu čarodějnictví. Názor, že lidé mohou komunikovat s démony, pokládají za středověkou bajku. Spiritizmus, který má statisíce, ba miliony přívrženců, však pronikl i do vědeckých kruhů, vkradl se do církví, do zákonodárných sborů i na dvory panovníků, není nic jiného než čarodějnictví ve starých dobách odsouzené a zakázané, a dnes oživené v nové podobě.

I kdybychom neměli žádný jiný důkaz o podstatě spiritizmu, mělo by křesťanu stačit to, že duchové nerozlišují mezi spravedlností a hříchem, mezi nejušlechtilejším a nejčistším následovníkem Ježíše Krista a nejzkaženějším sluhou satana. Když satan namlouvá světu, že i nejhorší lidé jsou v nebi a mají tam vysoká postavení, říká tím: "Nezáleží na tom, jak jste bezbožní, zda věříte nebo nevěříte v Boha a v Bibli. Žijte, jak se vám líbí, do nebe se stejně dostanete." Hlasatelé spiritizmu ve skutečnosti říkají: "Každý, kdo se dopouští zlého, líbí se Hospodinu, takovým on přeje. Anebo: Kde je Bůh zastávající právo?" (Mal 2,17) Boží slovo varuje: "Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu." (Iz 5,20)

Tito lživí duchové představují také apoštoly a vkládají jim do úst výroky, které naprosto protiřečí tomu, co apoštolové napsali pod vlivem Ducha svatého, když žili na zemi. Popírají Boží původ Bible, a tím boří základ křesťanské naděje a ničí světlo, které ukazuje cestu do nebe. Satan přesvědčuje lidi, aby uvěřili, že Bible je výmysl nebo snad kniha, která se hodila pro naše předky, dnes ji však nemusíme brát vážně a můžeme ji odložit jako něco zastaralého. Jako náhradu za Boží slovo předkládá satan projevy duchů. To je prostředek, který dokonale ovládá, jím přesvědčí lidi o všem, co chce. Knihu, která odsuzuje jej i jeho následovníky, odsouvá stranou - právě tam, kde ji chce mít - a Spasitele světa představuje jako obyčejného člověka. A jako římští vojáci, hlídající Ježíšův hrob, šířili lživou zprávu, kterou jim našeptali kněží a starší lidu, aby popřeli zprávy o vzkříšení Ježíše Krista, tak se přívrženci spiritistických projevů pokouší vzbudit zdání, že v životě našeho Spasitele není nic mimořádného. Snaží se zatlačit Pána Ježíše do pozadí, aby mohli upoutat pozornost na své divy, a prohlašovat, že jejich zázraky zdaleka překonávají činy Ježíše Krista.

Spiritizmus nyní mění své formy. Zakrývá některé své pochybné rysy a halí se do pláštíku křesťanství. Jeho prohlášení veřejnost zná již mnoho let z řečnických projevů a z tiskovin, z nichž je patrná jeho pravá podstata. Toto učení nelze popřít ani zakrýt.

Ani v jeho dnešní podobě nelze tento podvod nadále tolerovat. Ve skutečnosti je nebezpečnější než dříve, protože je záludnější. Dříve spiritizmus odmítal Ježíše Krista a Bibli, nyní předstírá, že je přijímá a uznává. Bibli však vykládá tak, aby to vyhovovalo neobrácenému srdci, znehodnocuje její životně důležité pravdy. Mluví o lásce jako o hlavní Boží vlastnosti, ale snižuje ji na pouhou sentimentalitu, která téměř nerozlišuje mezi dobrem a zlem. Boží spravedlnosti, odsouzení hříchu a požadavkům Božího svatého zákona nevěnuje pozornost. Učí lidi, aby Desatero přikázání považovali za mrtvou literu. Zmocňuje se smyslů lidí příjemnými, klamnými pohádkami a svádí je, aby odmítali Bibli jako základ své víry. Tím vlastně lidé zapírají Krista jako kdysi. Satan zaslepuje jejich oči tak, že si toho klamu nejsou vědomi.

Jen málo lidí si plně uvědomuje klamnou moc spiritizmu a nebezpečí, které vytváří. Mnozí se spiritizmem zabývají jen ze zvědavosti. Ve skutečnosti v něj nevěří a zděsili by se při pomyšlení, že se mohou dostat pod nadvládu satanských duchů. Mají však odvahu vkročit na zakázanou půdu, a nepřítel proti nim použije svou moc navzdory jejich vůli. Pokud dovolí, aby jednou ovládl jejich myšlení, zmocní se jich. Pak už se vlastními silami čarovného omámení nedokážou zbavit. Jedině Boží moc, vyprošená opravdovou modlitbou víry, může tyto zajatce vysvobodit.

Lidé, kteří vědomě trpí hříšné sklony ve své povaze nebo se dobrovolně poddávají hříchu, přivolávají satanovo pokušení. Oddělují se od Boha a připravují se o ochranu jeho andělů. Když pak k nim přijde satan se svými podvody, jsou bezbranní a snadno se stanou jeho kořistí. Ti, kdo se poddávají jeho moci, si sotva uvědomují, kde jejich cesta skončí. Až se jich pokušitel plně zmocní, použije je jako své pomocníky, aby svedl do i další záhuby.

Prorok Izaiáš napsal: "Řeknou vám: 'Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají.' Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých? K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?" (Iz 8,19.20) Kdyby lidé uznali pravdu o přirozenosti člověka a o stavu mrtvých, tak jasně vyloženou v Písmu svatém, poznali by v tvrzeních a projevech spiritizmu působení satana, jeho moc, znamení a klamné zázraky. Místo aby se vzdali nevázanosti, tak příjemné neobrácenému srdci, a zřekli se hříchu, jež tak milují, mnozí raději zavírají oči před světlem a navzdory varování pokračují dál, zatímco je satan zaplétá do svých sítí a oni se stávají jeho kořistí. "Nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži." (2 Te 2,10.11)

Ty, kdo se stavějí proti učení spiritizmu, napadají nejen lidé, ale i satan a jeho andělé. Dali se totiž do boje proti duchovním vládám a mocnostem i zlým duchům na výsostech. Satan se nevzdá ani kousku území, pokud jej nezaženou nebeští poslové. Boží lid mu může čelit - podobně jako Spasitel - slovy: "Je psáno." Satan dnes umí stejně jako v době Pána Ježíše citovat Písmo a překrucovat jeho výroky, aby jimi podepřel své klamy. Lidé, kteří chtějí obstát v této nebezpečné době, musí rozumět zvěsti Písma.

Mnoho lidí se setká s ďábelskými duchy, kteří se jim zjeví v podobě jejich zesnulých příbuzných nebo přátel a budou hlásat naprosté bludy. Tito návštěvníci se budou dovolávat našich citů a konat zázraky, aby svá tvrzení doložili. Musíme být připraveni odolat jim pomocí biblické pravdy, která říká, že mrtví nevědí nic a že tak se zjevují ďábelští duchové.

Před námi je hodina "zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země". Lidé, jejichž víra není pevně založená na Božím slovu, budou podvedeni a přemoženi. Satan působí "všemožnou nepravostí", aby získal nadvládu nad lidmi, a jeho klamy stále porostou. Svého cíle však může dosáhnout jen tehdy, podlehnou-li lidé dobrovolně jeho svodům. Kdo chce poznat pravdu a opravdově ji hledá, kdo usilují očistit svou duši poslušností a dělá všechno, co je v jeho silách, aby byl připraven na zápas, najde v Bohu pravdy bezpečnou ochranu. Spasitel slíbil: "Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky." (Zj 3,10) Spíše vyšle všechny anděly z nebe, aby ochránili jeho lid, než by ponechal jediného člověka, který mu důvěřuje, napospas satanu.

Prorok Izaiáš ukazuje na strašný klam, který způsobí, že bezbožní lidé se budou cítit bezpečni před Božím spravedlností: "Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a sjednali jsme úmluvu s podsvětím. Valí se bičující příval? Však se přežene, nás nezasáhne, vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu." (Iz 28,15) K popisované skupině patří také lidé, kteří se ve své zatvrzelé nekajícnosti utěšují myšlenkou, že Bůh nebude hříšníky trestat a všechny lidi - bez ohledu na to, jak jsou zkaženi - vezme do nebe, aby žili jako andělé. Ještě pevněji se se smrtí a peklem svazují lidé, kteří odmítají pravdy, jež Bůh dal jako obranu pro spravedlivé v dobách tísně, a přijímají místo nich jako ochranu satanovu lež - klamné představy spiritizmu.

Slepota lidí této generace nás přivádí k úžasu. Tisíce zavrhují Boží slovo jako nevěrohodné a s dychtivou ochotou přijímají satanovy klamy. Skeptici a posměvači se vysmívají horlivosti lidí, kteří zápasí o víru proroků a apoštolů, a baví se tím, že zesměšňují výroky Písma o Kristu, o plánu vykoupení člověka i o odplatě, která postihne ty, kdo odmítají pravdu. Tváří se, že mají soucit s lidmi, kteří jsou tak omezení, slabí a pověrčiví, že uznávají Boží požadavky a řídí se příkazy Božího zákona. Projevují takovou sebejistotu, jako by opravdu uzavřeli smlouvu se smrtí a dohodu s peklem, ba jako by postavili nepřekročitelnou, neproniknutelnou hradbu mezi sebe a Boží trest. Nic v nich nemůže vyvolat strach. Tak dokonale se oddali pokušiteli, tak těsně jsou s ním spojeni, tak důkladně jsou prostoupeni jeho duchem, že nemají sílu ani chuť osvobodit se z jeho zajetí.

Satan se dlouho připravoval na svůj poslední pokus oklamat svět. Základ svého působení položil ujištěním, daným Evě v ráji: "Nikoli, nepropadnete smrti." "V den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé." (1 M 3,4.5) Postupně připravoval půdu pro svůj vrcholný podvod tím, jak rozvíjel spiritizmus. Dosud svého cíle ještě plně nedosáhl, jeho námaha však bude korunována úspěchem. Prorok napsal: "Hle ... tři nečistí duchové, podobní ropuchám. Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha." (Zj 16,13.14) Kromě lidí, které bude chránit Boží moc prostřednictvím víry v Boží slovo, zachvátí celý svět satanův klam. Ďábel ukolébává lidi v pocitu, že jim nehrozí žádné nebezpečí, a probudí je teprve příchod Božího hněvu.

Pán Bůh řekl: "Za měřicí šňůru beru právo, za olovnici spravedlnost. Lživé útočiště smete krupobití a skrýši zaplaví vody. Vaše smlouva se smrtí bude zrušena a vaše úmluva s podsvětím neobstojí. Valí se bičující příval! Až se přežene, budete po něm jak zdupaná země." (Iz 28,17.18)