Geologické vrstvy - evoluční teorie v ohrožení?

Až do začátku 19. století byla všeobecně přijímaným základem výkladu dějin Země geologie potopy. Datování zemských vrstev bylo v souladu s biblickou chronologií, podle které proběhlo stvoření světa před asi 6000 lety. Tehdejší vědci neměli s tímto modelem problém a byl vyučován na předních univerzitách jako jsou  Cambridge, Oxford, Harvard, Yale a další. Stáří Země se počítalo např. podle obsahu soli v mořích v závislosti na jejím přísunu řekami z pevnin, z rychlosti eroze, z rychlosti sedimentace a tloušťky usazenin v oceánech a podobně. Při všech těchto metodách vycházelo stáří naší planety velmi nízké, v řádech několika málo tisíců let.

Nastal ale problém. S příchodem Darwinovy teorie o vývoji a přeměně druhů přestalo pár tisíc let od vzniku světa stačit. Bylo potřeba radikálně prodloužit věk Země, aby mutace a nahodilé změny měly dost času utvořit rozmanitou přírodu tak, jak ji známe dnes. Geologické vrstvy tedy přestaly být datovány podle biblického pohledu, přestalo se učit, že vznikly během relativně krátké doby. Dnes podle oficiálního vědeckého názoru představují jednotlivé vrstvy desítky i stovky milionů let. Opět tu soupeří dva pohledy – biblický a evoluční. Pro který hovoří fakta?

Lidé, kteří věří ve stvoření světa v šesti dnech jsou často zařazováni do skupiny lidí, kteří se drží bludů a nesmyslných představ, které věda dávno vyvrátila. Stvořitelský model je často dáván na stejnou úroveň jako názor, že Země je placatá. “Vědeckému” světu a všem “rozumně” uvažujícím lidem jsou kreacionisté k smíchu. Patřím k těm vysmívaným. Jsem náboženský fanatik držící se zuby nehty nevědeckých nesmyslů? Možná mám opravdu zatemněno, ale spousta věcí mi v evolučním pohledu na vznik života nehraje. Máme tu dvě soupeřící teorie. Zkusme nezaujatě posoudit, pro kterou je více důkazů. Základní otázka tedy zní:

Jsou geologické vrstvy a zkameněliny, které obsahují důkazem PRO evoluční teorii nebo PROTI?

Geologické vrstvy a čas

Podle vědeckých představ byly vrstvy v geologickém sloupci vytvářeny tzv. superpozicí – jedna vrstva se v průběhu desítek až stovek milionů let ukládala na druhou. Nejstarší jsou vespod, nejmladší nahoře. Tyto vrstvy tedy ve vědeckém pohledu představují určitý čas, ve kterém vznikaly - každá vrstva představovala v určitém časovém období povrch naší planety. Věda používá model zvaný uniformismus. Ten zjednodušeně říká, že cokoliv se dělo v minulosti, se dá popsat procesem, který se odehrává v současnosti. Tedy například pokud dnes krápník v jeskyni roste dejme tomu 1 milimetr za sto let, rostl stejnou rychlostí i v minulosti a podle jeho velikosti můžeme tedy přesně určit dobu jeho vzniku. Tento model samozřejmě vyžaduje mnoho milionů let, aby dnes fungující procesy vytvořili podmínky, jak je známe.

Výhodou pro evoluční vědu je, že geologické vrstvy tvoří převážně usazené horniny, které nemohou být datovány. S velkými obtížemi je možné jakž takž datovat horniny vyvřelé, ale u sedimentů je to nemožné. Vědci tedy mohou o dané usazené hornině tvrdit, že je jakkoliv stará a není tedy problém ohánět se desítkami či stovkami milionů let.

Ale abych vědě nekřivdil, má velice originální způsob jak nedatovatelné sedimenty datovat – používají tzv. index fosílií. Zjednodušeně to vypadá takto: Chcete vědět, jak je stará zkamenělina? To záleží na tom, jak je stará geologická vrstva, ve které se zkamenělina nachází. Jak jsem se ale zmínil, usazené vrstvy nelze datovat. Jak je tedy tato vrstva stará? To záleží na tom, jaké zkameněliny obsahuje! Velice vědecké, že? Jestli si to chcete ověřit, nahlédněte do paleontologické publikace a dočtete se, že stáří dané zkameněliny je takové proto, že se nachází v určité vrstvě geologického sloupce. Pak si otevřete knihu o geologii a dočtete se, že stáří té které vrstvy je takové proto, že obsahuje určité (indexové) zkameněliny. Celý geologický sloupec byl vybudován tímto způsobem a zkameněliny v něm nalézané jsou takto datovány. Vědecká logika je prostě dokonalá…

Mimochodem, když pohřbím svého psa na zahradě, znamená to, že je stejně starý jako písek, ve kterém je pochován? Samozřejmě že ne. Jinými slovy – když najdu zkamenělinu v nějaké hornině, znamená to, že je stejně stará jako ta hornina?

Biblický pohled – naprostý nesmysl?

Bible na rozdíl od vědy nemluví o monotónním průběhu světových dějin. Hovoří o katastrofě – o potopě, která zničila celou Zemi a téměř všechen život. Biblická zpráva o potopě zahrnuje i pro spoustu lidí směšný příběh o Noemově arše a zvířatech v ní zachráněných. Je tato zpráva o celosvětové katastrofě skutečně taková hloupost? Mohl tento biblický katastrofický model vytvořit podmínky, jak je dnes známe? Který pohled je logičtější pro vznik usazených vrstev – katastrofa nebo pomalé ukládání?

Je třeba to důkladně zvážit. Odpověď má totiž dalekosáhlé následky. Pokud by byl pravdivý biblický katastrofický model celosvětové potopy, znamenalo by to výraznou změnu v časovém pohledu na dějiny světa. Na ukládání geologických vrstev by nebyly potřeba stamiliony let, protože vrstvy by vznikly v průběhu jedné katastrofy (a následných událostí, které mohly trvat stovky až tisíce let – zemětřesení, vulkanická činnost, klesání mořského dna a vyzvedávání pevniny…). Tím pádem by nebyl dostatečný prostor pro evoluci.

Všichni víme, že evoluce nutně potřebuje miliardy nebo alespoň stovky milionů let pro náhodný postupný vývoj. Vědci se shodují na tom, že pravděpodobnost náhodného vzniku života je téměř nulová. Věda ale tvrdí, že v nekonečném vesmíru se to stát mohlo. Tato vysoce nepravděpodobná (spíše nemožná) událost by však vyžadovala co největší časový prostor. Známe to ze školy i z televize – když se mluví o vzniku a vývoji života, létají stovky milionů let. Dostatek času je základním kamenem evoluční teorie.

Ještě jednou připomínám, že většina zkamenělin je v usazených horninách. Věda však učí, že každá vrstva, ve které se zkameněliny nacházejí, představuje povrch naší planety v určitém čase. Ale jak je to možné, když jsou to sedimenty, které musely vzniknout pod vodou? Proč jsou usazené horniny na povrchu kontinentu a ne na dně moří? Není možné mít usazené horniny a současně je považovat za povrch souše se zkamenělinami živočichů.

Geologové to samozřejmě vědí. Aby k tomuto stavu došli, tvrdí, že pevnina mnohokrát poklesla pod mořskou hladinu. Současně ale učí, že tu byl superkontinent Pangea, který existoval 3,5 miliardy let. Jejich představa je tedy taková, že k zaplavování tohoto kontinentu nedošlo najednou, ale po částech – v určitých obdobích na určitých místech. Problém je, že existují geologické vrstvy, které jsou univerzální pro celou planetu a musely tedy vzniknout současně.

Opět zdůrazňuji, že podle názoru současné vědy představují geologické vrstvy určitý čas v dějinách našeho světa. A to přesto, že usazené horniny nemohou být datovány. Je tu však i jiný pohled.

První kniha Bible – Genesis - hovoří o tom, že během potopy byla celá Země pokrytá vodou. Někteří lidé si myslí, že pršelo 40 dní a 40 nocí a to bylo všechno. To však neodpovídá biblickému popisu této události. Pršelo 40 dní a 40 nocí, ale tím to neskončilo. Podle biblické zprávy o Noemovi trvala celá tato událost 1 rok a 17 dní (podle věku Noeho před a po potopě). Voda začala klesat až po 150 dnech od začátku potopy (Gn 7,24 a 8,3) a trvalo ještě velice dlouho, než se ukázala suchá země. Nešlo jen o vodu z mohutného lijavce, ale i o další vodu z hlubinných zdrojů. Pokud se chcete o rozsahu biblické potopy dozvědět víc, přečtěte si šestou, sedmou a osmou kapitolu knihy Genesis. Je zřejmé, že tato celosvětová potopa byla největší geologickou událostí, kterou tento svět zažil. Událostí, která ukazuje na velice rychlé vytvoření usazených hornin. I zkušenosti z naší doby ukazují, že sedimentární vrstvy mohou být uloženy velmi rychle, proudící vodou (tzv. turbicidní proudy), nad sebou, a velmi rychle ztuhnout. Miliony let k tomu nejsou v žádném případě zapotřebí. Pokud je biblický pohled pravdivý, nemáme vrstvy, které by se tvořily stovky milionů let a nemáme tedy ani dostatek času pro evoluci...

Eroze ničí evoluční teorii

Vědci to s geologickými vrstvami nemají lehké. Problém představuje například naprosto rovný kontakt mezi jednotlivými vrstvami. Myslel jsem si, že zvrásněný povrch, jak ho známe dnes, musel na Zemi existovat i v minulých dlouhých evolučních etapách. Jak je tedy možné, že na sobě uložené geologické vrstvy jsou tak rovné, bez hor a údolí, bez známek eroze? To se členitý povrch vytvořil až ve čtvrtohorách? Kontakt mezi vrstvami je rovný, vrchní vrstva je zerodovaná. Kdybychom teď na ní vytvořili další vrstvu, byl by kontakt těchto vrstev dokonale rovný, nebo by kopíroval povrch horní vrstvy? Podle vědy by měl být tento kontakt rovný. Mě to ale nedává smysl. Jsem přesvědčen, že tyto vrstvy nemohly být povrchem pevniny v určitý čas.

Další problém, kterému musí věda čelit, představují chybějící vrstvy. Vědci ví, že by měly na určitém místě geologického sloupce být. Na některých místech na světě se vyskytují, jinde (například v Grand Canyonu, který je pro zkoumání geologických vrstev ideální) ne. Pokud každá vrstva představuje čas, kam se tento čas ztratil?

Věda má samozřejmě vysvětlení. Vrstvy se vytvořily do určitého bodu, pak se vytvořily chybějící vrstvy. Přichází období velkých erozí a tyto vrstvy mizí. Poté se vytvářejí další vrstvy. To je vědecké vysvětlení tohoto problému. Odpovědí na chybějící vrstvy je tedy eroze. Problémem ale zůstává již zmiňovaný naprosto rovný kontakt mezi vrstvami, který žádné stopy eroze nenese. Scházející vrstvy přitom představují desítky a stovky milionů let. Rád bych na tomto místě podotknul, že nikde na světě nenajdeme kompletní geologický sloupec. Je eroze uspokojivou odpovědí na tuto skutečnost? Musí být, protože zmizelé vrstvy musely existovat (podle vědy). Kam by se ztratil ten čas, který představují?

Být vědcem podporujícím evoluční pohled, moc bych se erozí neoháněl. Jistě, eroze funguje i dnes. Každý rok asi 75 miliard tun materiálu končí v moři. Rychlost eroze je ve vědecké literatuře kalkulována od 6 centimetrů za 1000 let do 1,9 metru za 1000 let. Ve statických podmínkách na poušti je to ta spodní hranice, tedy 6 cm za 1000 let, na vrcholcích vysokých hor (Himaláje) je to asi 1,9 m za tisíc let. To tedy znamená, že každých tisíc let se vrchol velehor sníží o 1,9 m. Hory erodují a stávají se placatější a placatější. (Tak úplně to neplatí, protože nás věda učí, že díky horotvorným procesům jsou hory zase vytlačovány nahoru.)

Pokud vezmeme nejnižší uváděnou míru eroze – 6 cm za 1000 let, za jak dlouho by měly být kontinenty zerodovány do oceánu? Průměrná nadmořská výška pevniny je uváděna 623 m nad mořem. Jednoduchým výpočtem tedy zjistíme, že každých přibližně 10,4 milionu let by měly kontinenty zcela zmizet – být smyty do moře. Věda tomu oponuje tvrzením, že pevnina je současně vytlačována nahoru. Máme tu ale zásadní problém. Geologické vrstvy, které měly být už dávno zerodovány, tu pořád jsou.

Dobře, máme kontinenty, protože jsou vytlačovány vzhůru. Jenže – jak to, že máme geologické vrstvy nahoře? Měly by být dávno pryč. Něco přes 10 milionů let by mělo díky erozi stačit ke spláchnutí celého kontinentu do moře. Stovky milionů let eroze a skály s geologickými vrstvami jsou tu pořád...

Pomoc, ukradli nám čas!

Zpátky ke zmizelým vrstvám. Kde jsou? Kam se ztratily stovky milionů let? Odpověď je jednoduchá. Tyto vrstvy nejsou záznamem času. Geologické vrstvy byly vytvořeny při celosvětové potopě, o které hovoří Bible a mytologie většiny národů na naší planetě. Celá Země byla pod vodou, proudy bahna se valily všemi směry…

Představte si, že jsem v místnosti a mám velkou nádobu s pískem. Vysypu ji a po celé podlaze udělám vrstvu. Pak vezmu malou nádobu s jiným materiálem a vysypu ji v jednom rohu – pokryju jen část podlahy. Pak zase vezmu velkou nádobu a udělám vrstvu přes celou podlahu. Když udělám řez v rohu, kde jsem vysypal malou nádobu, budu mít tři vrstvy. Když udělám řez jinde, budu mít jen dvě vrstvy. Znamená to, že mi ve třech rozích místnosti schází miliony let?

Ne. Scházející vrstvy nepředstavují chybějící čas, ale nedostatek materiálu.

Pro vytvoření geologických vrstev nebyly potřeba dlouhé věky. Sedimenty vznikly velice rychle díky proudům bahna pod hladinou vod. Zkoumání geologických vrstev potvrzuje, že mnohé byly vytvořeny těmito vířivými proudy. Vzpomeňte si na povodně, sesuvy půdy… Usazování probíhá velice rychle.

Co stále připomínaný rovný kontakt mezi vrstvami? Vrstva vytvořená proudy bahna je měkká, když se přižene další proud, vrstva zachovává svou celistvost a uloží se na první. Tak vzniká právě onen rovný kontakt. Vědecká pozorování to dokazují.

Rychlé vytvoření geologických vrstev znamená konec evoluční teorie. Tato teorie potřebuje miliony a miliony let pro vývoj živočichů, jejichž zkameněliny se vyskytují v těchto vrstvách. Důkazů pro model potopy je podle mě dost. Většinu geologických vrstev tvoří sedimenty, které vznikají pod vodou. Ve všech částech světa se nacházejí zohýbané vrstvy, promíchané vrstvy, stlačené vrstvy, prohozené vrstvy, útvary procházející více vrstvami… Tyto jevy jsou u ztvrdlých vrstev nemožné.

Na mnoha místech naší planety nacházíme polystrátové stromy, což je zkamenělý kmen, prostupující vertikálně řadu vrstev skály či uhlí, tedy mnoho vrstev údajně starých miliony let. Někdy přes tyto vrstvy nalezneme místo stromu zkamenělého dlouhého hada. Jak tento útvar vysvětlit? Dovede si někdo představit, jak do spodní vrstvy sedimentu zapadl kmen stromu a zůstal trčet svisle nahoru a čekal, až se kolem něj za miliony let nahromadí okolní vrstvy, ty zuhelnatí či zkamení a on bude po miliony let uhelnatět či kamenět s nimi, takže spodní i vrchní část kmene bude stejně kvalitně zkamenělá a nakonec zasypaná okolními vrstvami? Trochu neuvěřitelná představa. Obraz rychlé sedimentace a neméně rychlého vzniku uhlí či ztuhnutí všech usazených vrstev (následkem cementace, kalcifikace, uhelnatění a dalších procesů) spolu s takto zapadlým kmenem stromu se zdá být přirozenějším vysvětlením než obraz miliony let postupující sedimentace dle evoluční představy.

Mimochodem už existence zkamenělin mi moc nejde dohromady s postupným ukládáním těchto vrstev. Dovedete si představit, že mrtvý živočich nebo třeba list čekal miliony let, než bude zanesen další vrstvou a bude moci zkamenět? Možná byly mrtvoly dříve mnohem trpělivější než dnes... Ale o zkamenělinách v geologických vrstvách zase někdy příště.

Jsem přesvědčen, že geologické vrstvy se tvořily rychle a ne během milionů let. Kdyby byla geologická chronologie pravdivá, tyto vrstvy by vzhledem ke známé rychlosti eroze nemohly dávno existovat. Rychlé vytvoření těchto usazených hornin však znamená konec evoluční teorie. Ta potřebuje čas, spoustu času...

Který pohled vám připadá logičtější? Vědecký nebo biblický?

Tento článek jsem napsal na základě přednášky Stáří planety Země od prof. Dr. Waltera Veitha.