Sen babylónského krále (Daniel 2)

Jsme v roce 603 př.n.l., v nádherném městě jménem Babylón. Nad Babylónskou říší vládne král Nebúkadnesar. Tento král byl velice úspěšný ve svých výpadech a své impérium rozšířil o nová území – včetně Judeje. V této historické době je Babylónské království nezpochybnitelnou světovou velmocí a král Nebúkadnesar jeho nejslavnějším panovníkem. Svět mu ležel u nohou.

Jedné noci měl král sen, který ho velice rozrušil. Zdá se, že když se probudil, nebyl si schopen obsah snu přesně vybavit. V jeho srdci však zůstal velmi znepokojující pocit. Byl přesvědčen o důležitosti svého snu (sny králů přece musí být důležité) a toužil poznat, o čem sen byl a co znamenal.

Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem. Král jim řekl: "Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát." (Dan 2,2-3)

Nebúkadnesar, jako mnozí vladaři dávnověku, byl zvyklý v případě potřeby kontaktovat své astrology, čaroděje, věštce, psychotroniky a spiritisty. To platilo i pokud šlo o výklad snů. Tentokrát však požadoval něco nezvyklého. Nešlo mu pouze o interpretaci snu. Král chtěl nejprve znát obsah svého snu, to co v něm viděl. Je jasné, že to přidělalo věštcům a astrologům velké starosti. Pokud totiž sen znáte, nějaký důvěryhodný výklad se dá vždycky vymyslet. Pokud ale sen zůstává skrytý, výklad se hledá jen těžko. Proto astrologové a jejich kolegové z okultní branže opakovaně krále žádali, aby jim sen řekl. Výklad mu potom bez problémů oznámí.

Král hvězdopravcům odpověděl: "Mé slovo je příkaz: Jestliže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hnojiště. Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty. Sdělte mi tedy sen a jeho výklad!" (Dan 2,5-6)

Zdá se, že král své podřízené uměl motivovat. „Když mi sen a jeho výklad oznámíte, dostanete ode mne velké bohatství a pocty. Když mi ho neoznámíte, rozsekám vás na kusy a z vašich domů se stane hnojiště.“ Myslím, že jasněji to říci nemohl. A věštci a mudrci věděli, že král nemluví do větru. Podobné rozsudky nebyly v té době vzácností. Zkoušeli tedy znovu krále přesvědčit, aby jim sen sdělil. Zkoušeli hrát o čas. Král jim však odpovídá:

Jestliže mi ten sen neoznámíte, čeká vás jediný rozsudek. Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad." (Dan 2,9)

Výnosné zaměstnání čarodějů a hvězdopravců začalo ukazovat svou horší stránku. Svým požadavkem vlastně král zjišťuje, jestli na svém dvoře až dosud živil bandu lhářů a podvodníků, nebo jestli skutečně mají věštecké schopnosti. Babylónští mudrci jsou bezradní…

Hvězdopravci králi odpověděli: "Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc. Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky." (Dan 2,10-11)

Královo podezření se potvrdilo. Hvězdopravci ani věštci nejsou schopni králi jeho sen oznámit. Bylo to pro něj důkazem toho, že mu vždy jen lhali. Mimochodem tento příběh odhaluje pravdu platnou i dnes – věštci, zaklínači, psychotronici, astrologové ani spiritisté nemají spojení s tím, který odhaluje tajemství a skryté věci, s tím, který řídí nejen pohyb hvězd po obloze, ale také dějiny lidského pokolení.

Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit. (Dan 2,12)

Králův výnos se týkal i judského zajatce Daniele a jeho společníků, kteří byli vychováváni v kaldejském učení a moudrosti a kteří díky své věrnosti Bohu vynikali v poznání a vědění nad všechny ostatní (viz Dan 1). I tito mladí mužové patřili mezi babylónské mudrce, nad kterými byl vynesen ortel smrti. Když se o královském výnosu Daniel dozvěděl, zachoval se zcela neracionálně. Místo aby se ukryl nebo uprchl, „rozvážně a uvážlivě se obrátil na Arjóka, velitele královy tělesné stráže, který vyšel zabíjet babylónské mudrce“ (Dan 2,14) a nechal se zavést ke králi. Toho prosil, aby mu dal určitý čas, že mu výklad snu sdělí.

Potom odešel Daniel do svého domu a vysvětlil svým společníkům situaci.

Vyzval je, aby prosili Boha nebes o slitování ve věci toho tajemství, aby Daniel a jeho druhové nebyli zahubeni se zbytkem babylónských mudrců. (Dan 2,18)

Je zřejmé, že když byl Daniel v problémech, věděl, kde hledat pomoc. Znal sílu modlitby, důvěřoval v moc svého Boha. I když byl sklíčen a zdrcen událostmi, i když byl jeho život v přímém ohrožení, byl si jist, že Bůh má všechno pod kontrolou. A Bůh skutečně prosby Daniele a jeho společníků vyslyšel.

I bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění. Daniel dobrořečil Bohu nebes. (Dan 2,19)

Bůh zjevil Danielovi stejný sen, který tolik trápil krále. Hned ráno tedy Daniel běžel za Nebúkadnesarem aby mu oznámil sen i jeho výklad.

Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku: Tobě, králi vyvstaly na lůžku starosti o to, co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluje tajemství, ti oznámil, co se stane. Já pak to nemám z moudrosti, které bych měl více než ostatní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myšlení svého srdce. (Dan 2,27-30)

Pamatujete, jak Nebúkadnesar slíbil tomu, kdo mu oznámí sen a jeho výklad, obrovské bohatství a pocty? Daniel však nehledá svou slávu. Jasně králi sděluje, že to byl Bůh, kdo mu odhalil tajemství jeho snu. On – Daniel – si na tom nechce budovat kariéru. Ví, komu vděčí za svůj život.

Sen a jeho výklad

Král viděl ve svém snu obrovskou sochu složenou z několika částí. Shrňme si to:

1. Hlava ze zlata

2. Hruď a paže ze stříbra

3. Břicho a boky z mědi

4. Stehna ze železa

5. Nohy dílem ze železa a dílem z hlíny

6. Kámen, který zničil sochu a stal se skálou

Daniel nejen že viděl sen, ale všemocný Bůh mu sdělil také jeho výklad:

Toto je sen. Též jeho výklad řekneme králi: Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. A všechna místa, kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava. (Dan 2,36-38)

Daniel sděluje králi, že každá část sochy představuje určité království. To první – hlavu z ryzího zlata – odhaluje Daniel jako království Babylóna, které bylo světovou velmocí v letech 606 – 539 př.n.l. Zajímavostí je, že zlato bylo skutečně nejoblíbenějším kovem v Babylóně. Budovaly se z něj paláce, chrámy, zdi, sochy… Zlato ukazuje na bohatství, nádheru a slávu tohoto království.

Po tobě povstane další království, nižší než tvé… (Dan 2,39)

Historie nám říká, že po 67 leté vládě byla babylónská říše poražena královstvím Médů a Peršanů. Symbolem Médo-Persie spojené Kýrem byly dvě stříbrné paže a hruď. Vláda Médo-Persie trvala 208 let, od roku 539 do roku 331 př.n.l. Médo-Perské království nebylo tak bohaté a nádherné jako Babylón, ale jeho armáda byla silnější. Zajímavé je, že jak kovy na soše ztrácejí na své hodnotě, tak zároveň roste jejich pevnost. Jsou i další zajímavé souvislosti mezi Médo-Persií a stříbrem. Stříbro bylo například měnovou jednotkou v tomto království a médo-perští vojáci si stříbrem zdobili svou zbroj.

…a pak další, třetí království, měděné, které bude mít moc nad celou zemí. (Dan 2,39)

Historické záznamy potvrzují, že poslední perský král byl poražen roku 331 př.n.l. řeckými armádami, které vedl mladý a schopný král – Alexandr Veliký. Řecké království dobylo mnohem více území, než dvě předchozí království. Vláda Řecka trvala 163 let, od roku 331 do roku 168 př.n.l. Mimochodem řečtí vojáci byli vyhlášení tím, že celá jejich výzbroj byla z mědi.

Čtvrté království bude tvrdé jako železo, neboť železo drtí a drolí vše, a to království jako železo, které tříští všechno, bude drtit a tříštit. (Dan 2,40)

V roce 168 př.n.l. získala nadvládu nad tehdejším civilizovaným světem Římská říše. V prorocké řeči železo perfektně vystihuje podstatu tohoto království – ukazuje na jeho vojenskou sílu (výzbroj římských vojáků byla železná) a disciplínu, jeho tvrdou nadvládu nad mnohými podrobenými národy, na jeho zákony, kterým byli nuceni se podřídit lidé široko daleko. Všechny charakteristiky tohoto království se dají spojit se silou, pevností a trvanlivostí železa. Toto království vládlo do roku 476 n.l.

Že jsi viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem ze železa, znamená, že království bude rozdělené a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou. (Dan 2,41)

Všimli jste si? Tady přichází ve výkladu snu zvrat. Danielovo proroctví o čtyřech po sobě jdoucích královstvích lze vysvětlit racionálně – jistě mohl předpokládat, že po jedné světové velmoci přijde druhá, pak třetí a čtvrtá… Ale co je zajímavé, sen, který Daniel vykládá, nepředpovídá, že by po čtvrtém království přišlo království páté. Naopak proroctví ukazuje na rozpad čtvrté říše na menší územní celky, které už nebudou spojeny do světové velmoci.

Římské království bylo oslabeno a byly to útoky malých barbarských kmenů, které vyústily v porážku Říma. Ve skutečnosti každý z těchto malých národů získal kousek toho, co po porážce velkého impéria zůstalo. Zajímavé je, že jako je deset prstů na nohou sochy, těchto nástupnických národů bylo také deset. Sedm z nich se přeměnilo v evropské národy, které existují až dodnes, tři zmizely ze scény dějin díky “malému rohu” z Daniele 7. kapitoly. (Toto proroctví jasně odhaluje totožnost “malého rohu” na základě mnohých poznávacích znaků. Ale k tomu se dostaneme v samostatném článku.)

Že jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, že se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou. (Dan 2,43)

Sen vykládaný Danielem předpovídá, že přes veškeré snahy tyto evropské národy, které povstaly po pádu Říma, neuspějí ve snaze utvořit pátou celosvětovou říši pod vládou jednoho panovníka. Ačkoliv se o to ať už diplomacií nebo vojenskou silou mnozí pokoušeli, nepovedlo se. Karel Veliký, Ludvík XIV., Napoleon, Vilém II., Hitler ani mocnosti, které se o to pokoušejí dnes neviděli naplnění svého snu – spojení Evropy pod autoritou jediného vládce.

Zajímavostí je, že ačkoliv bylo železné impérium (Řím) rozvráceno, objevuje se tento prvek i v nohách sochy. Řím tedy v určité formě zůstává přítomen až do konce lidských dějin. Změnil svou podobu, ale je tu stále. To potvrzují i mnohá další proroctví, která budeme na těchto stránkách zkoumat. Další zajímavostí je, že hrnčířská hlína, která je součástí nohou sochy, je v Bibli spojená se stvořením, s člověkem závislým na Stvořiteli. Nohy dílem ze železa a dílem z hlíny tak můžou znamenat i to, že se po rozpadu Římské říše objeví náboženská moc úzce spojená s mocí politickou, se silou a tvrdostí Říma. Historie svědčí o tom, že i to se vyplnilo… Blíže to prozkoumáme v článku o “malém rohu”.

Až dosud jsme se z Nebúkadnesarova snu mohli dozvědět toto:

1. Zlatá hlava = Babylón (606 – 539 př.n.l.)

2. Hruď a paže ze stříbra = Médo-Persie (539 – 331 př.n.l.)

3. Břicho a boky z mědi = Řecko (331 – 168 př.n.l.)

4. Stehna ze železa = Řím (168 př.n.l – 476 n.l.)

5. Nohy dílem ze železa a dílem z hlíny = národy Evropy (od r. 476 dodnes)

Vyvrcholení dějin

Všemocný Bůh se však nespokojuje s tím, že by nám dával hodiny dějepisu. Bůh nám chce sdělit mnohem víc. Chce nám sdělit skutečnosti, které mohou zachránit náš život.

Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý. (Dan 2,45-46)

Stěžejním místem proroctví není sled lidských říší, které nastupují jedna po druhé. Tou podstatou není ani to, že Bůh zná dějiny předem. To, čemu je v proroctví věnována největší pozornost, to, co nám chce Bůh sdělit, je to, že dá povstat jinému království, které bude trvat navždy. Toto a mnohá další místa Bible ukazují na to, že bude ustanoveno Boží království, které ukončí existenci všeho zla.

Tak jako se naplnilo proroctví o světových říších a o rozpadu Říma, naplní se i poslední část proroctví. Na tuto zemi se vrátí Ježíš Kristus. Jeho království nikdy nezanikne. Ježíš dal svým následovníkům jasná znamení, která budou svědčit o blízkosti jeho návratu. I zkoumání těchto znamení doby konce se chci věnovat na mých stránkách. Jsem totiž přesvědčen, že zřetelně ukazují na skutečnost, že návrat Krále králů je velice blízko. Prozatím si povšimněme alespoň toho, že žijeme v době znázorněné prsty u nohou. Další předpovězená událost je právě ustanovení Božího království…

Pokud nebudeme studovat proroctví Bible, pokud nebudeme brát vážně jejich poselství, hrozí nám osud nevěřících obyvatel Jeruzaléma v roce 70. Pokud by oni studovali proroctví, mohli uniknout mnohým útrapám, mohli uniknout smrti. Až se Ježíš vrátí, všichni lidé uvidí realitu naplnění tohoto prorockého snu přímo před svýma očima.

Král Nebúkadnesar uznal přesnost snu i výkladu, poklonil se Danielovi, povýšil ho a zahrnul bohatstvím. Chválil Danielova Boha za tajemství, které mu bylo odhaleno. My dnes můžeme vidět to, co Nebúkadnesar nemohl. Můžeme si ověřit 100% přesnost snu a jeho výkladu. Každý aspekt tohoto snu byl potvrzen jako naprosto pravdivý. Můžeme se o tom přesvědčit v učebnicích dějepisu. Proč bychom neměli věřit, že se naplní i zbývající část snu?

Sen je pravdivý a výklad spolehlivý. (Dan 2,46)