Čemu vděčíme za vznik života na Zemi? Jsme tu skutečně díky 12 miliard let trvajícímu procesu opakovaného vzniku a zániku hvězd, jak tvrdí přední vatikánský astronom? Nebo snad vše živé vytvořil všemohoucí Stvořitel, jak nám tvrdí Bible? Jak dlouho existuje na naší planetě život?
„Život na Zemi se objevil díky 12 miliard let trvajícímu procesu, ve kterém jsou hvězdy chyceny v koloběhu zhroucení, znovuvytvoření a opětovného zhroucení“, uvedl bývalý ředitel Vatikánské observatoře.
Jezuita George Coyne řekl, že v průběhu tohoto času „docházelo ve vesmíru k trvalé transformaci energie do složitějších forem materiálu.“ Podle něj „díky opakovaným kolapsům a znovuvytvoření hvězd vznikají podmínky, nutné k tomu, aby se těch několik jednoduchých atomů z velkého třesku změnilo ve složitější molekuly a částice, jako uhlík , které jsou potřeba pro stavební bloky života.“
Tento přední vatikánský astronom dále uvedl, že slunce v našem solárním systému je hvězdou třetí generace, což znamená, že se skládá z materiálu, který pochází z předchozích dvou generací hvězd. „Kdyby tento proces ve vesmíru neproběhl, nebyli bychom tady,“ řekl.
„Je vědeckým faktem, že abychom získali dostatečné chemické podmínky pro život, potřebujeme tři generace hvězd, aby vytvořili dostatek uhlíku“ a dalších částic nutných pro život.
„Jsme doslova zrozeni z hvězd“, řekl a dodal: „jsme děti třetí generace hvězd.“
Aby ukázal, jak nedávno se objevil lidský druh, přirovnal jezuita Coyne věk vesmíru k pozemskému roku: „Kdyby velký třesk nastal na Nový rok, dinosauři by se objevili na vánoce a vymřeli by o pět dní později. První hominid by se objevil 31. prosince v 22 hodin a první lidé by se objevili o 43 minut později. Podle tohoto znázornění času reprezentuje silvestrovská půlnoc dnešek, což znamená, že Ježíš se narodil před pěti vteřinami.“
Astronom Coyne dále řekl, že není způsob, kterým by věda mohla podat vysvětlení, kdo stvořil vesmír, ale on jako muž víry ví, že to byl Bůh.
„Je to úžasný Bůh, který nestvořil pračku nebo myčku nádobí nebo automobil, ale stvořil vesmír, který skutečně má dynamiku a kreativitu“, která se jistým způsobem podílí na Boží vlastní tvořivosti, řekl.
Řekl také, že dle jeho názoru Bůh neurčil předem budoucnost vesmíru, ale nechává svět, aby se vyvíjel sám. Přesto se ale Bůh o vesmír stará, podílí se na jeho chodu a miluje své stvoření.
Jezuita Coyne je jedním ze tří astronomů, kteří promluvili na konferenci (24. června), sponzorované Vatikánskou observatoří a Papežskou radou pro kulturu. Tato konference probíhala souběžně s mezinárodním kongresem, který tato observatoř pořádala 22.-26. června mimo Řím a který byl zaměřen na způsoby, jak by mohla astronomie sloužit jako obecný základ pro dialog mezi kulturami.
Obě tyto události byly součástí mnoha vatikánských iniciativ k oslavě mezinárodního roku astronomie.
Zdroj: The Catholic Spirit, 25.6.2009 (viz web.archive.org)
komentář: Zdá se, že Vatikán pokračuje ve svém popírání toho, co říká Bible o původu života na naší Zemi. Podle Písma se život na Zemi neobjevil díky 12 miliard let trvajícímu procesu opakovaného hroucení a znovuvytváření hvězd, ale díky Bohu, který jej stvořil v jeho rozmanitosti. Podle Písma nejsme děti třetí generace hvězd, ale jsme děti Boží.
Nejsem si jist, že by uhlík a další částice, které se údajně díky koloběhu života hvězd vytvořily, byly stavebními bloky života. Pokud jimi skutečně jsou, proč se doposud vědcům nepodařilo život vytvořit? Mají sice k dispozici „prach“, ze kterého je člověk vytvořen, ale chybí jim onen „dech života“, kterým byl obživen (Gn 2,7). Tím vědci nevládnou, život dává jedině Bůh.
V souladu s biblickou zprávou není ani časové měřítko vývoje života na naší planetě, které vatikánský astronom Coyne představil ve svém přirovnání věku vesmíru k pozemskému roku. Podle Bible existuje život na Zemi asi 6000 let, dinosauři byli stvořeni ve stejný den jako člověk a po určitou dobu byli tedy jeho současníky, člověk byl stvořen dokonalý, ne prostřednictvím evoluce, a řeči o hominidech jsou tedy z biblického hlediska nesmyslné.
Pan Coyne má pravdu, že se Bůh stará o vesmír a miluje své stvoření, ale mýlí se v tom, že Bůh předem neurčil budoucnost vesmíru a nechává svět, aby se vyvíjel sám. Bible je naopak plná důkazů, že Bůh má budoucnost pevně ve svých rukou, je plná úžasných Božích zaslíbení, která náš Stvořitel splní. Neponechává nás svému osudu, ale zaplatil neuvěřitelně vysokou cenu, aby nám dal možnost záchrany z toho marastu, ve kterém se jako lidstvo nacházíme.
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)
Náš Stvořitel nechce, abychom tu prožili několik desítek let (více či méně radostně, více či méně bolestně) a potom navždy zemřeli. Chce nám dát věčný život na nové Zemi, kde už bolest, žal, nemoci ani smrt nebudou (Zj 21,4), radostný a konečně plnohodnotný život, který budeme moci prožívat s našimi milovanými a také s naším Vykupitelem.
Je ovšem pravda, že Bůh ve své lásce respektuje naši svobodu volby. Na nás záleží, kterou ze dvou nabízených alternativ přijmeme.
Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo. (Dt 30,19)
Čas pro tvoje rozhodnutí je právě teď.
Proč jsou některé křesťanské církve znepokojeny rozšířením kreacionistického pohledu na vznik života? Dělají zastánci stvoření křesťanům špatnou reklamu? Je evoluční teorie v souladu s učením Písma o původu života? Můžeme brát biblický záznam doslova?
Proč Vatikán na kongres o evoluci nepozval zastánce kreacionismu a inteligentního designu? Skutečně se víra ve stvoření nemůže opřít o žádné vědecké důkazy? Je evoluční model jedinou vědecky podloženou možností? Může být Darwinova teorie v souladu s učením Bible?
Proč tu jsem? Odkud jsem přišel a kam jdu? Proč zrovna já a proč zrovna tady? Je to všechno jen náhoda? Čemu nebo komu můžu vděčit za svou existenci? Mohou ve stvoření světa a života milujícím Bohem věřit jen naprostí zabedněnci? A jak je to s evolucí? Existují pro ni pádné vědecké důkazy nebo je to taky jen otázka víry?