Proč se České biskupské konferenci nelíbí překlad Bible 21? Co v něm podle jejich názoru chybí? Opravdu je nezbytné, aby byly v Písmu výkladové poznámky? Musí být nový překlad Bible v souladu s tradicí, nebo je důležitější, aby byl v souladu s originálním textem?
Stanovisko České biskupské konference k překladu "Bible. Překlad 21. století"
Český překlad Bible, který vycházel několik roků po částech pod názvem Nová bible kralická, vychází nyní kompletní pod názvem Bible. Překlad 21. století (zkratka B21). Přestože po jazykové stránce s češtinou Bible kralické nemá prakticky nic společného, odkazoval na ni ve svém dřívějším názvu, aby naznačil určitou, jakkoli volnou, vazbu na minulost. Nyní ovšem převážila podle všeho marketingová hlediska, protože vztahovat se v názvu k budoucnosti je nesporně atraktivnější. Podtitul Překlad 21. století naznačuje, že by svou aktuální češtinou měl "vystačit" třem generacím (po 30 letech). Přitom Český ekumenický překlad (dále ČEP) už po jedné generaci, vzhledem k rychle se měnícímu jazyku, zastaral. Zdá se však, že věc je prostší: toto označení zřejmě není ničím víc než reklamní upoutávkou. Zda se stane skutečností, bude možno říci teprve na konci století, ne na jeho začátku.
V předmluvě k B21 se vydavatelé hlásí k odkazu Bible kralické, která je bezesporu klenotem českého překladatelského umění. Za průlom biblického překládání v duchu moderního přístupu považují ČEP. Znalcům překladů Bible do češtiny tu chybí přinejmenším zmínka o Bibli svatováclavské, která, přestože byla překládána z latinské Vulgáty, představovala významný přínos ve vývoji české biblistické terminologie. A nelze také opomenout celou řadu (třeba jen dílčích) překladů protestantské i katolické tradice, které od počátku 20. století uplatňovaly ve své době moderní principy biblického překladatelství.
Když B21 otevře katolický křesťan, zjistí, že to není celá jeho Bible. Chybí tu sedm starozákonních knih a některé další jsou tu předkládány v kratší verzi, než jak je známe v tzv. "širším kánonu". V tomto kontextu je vhodné zmínit, že zvlášť katoličtí věřící se mohou těšit na brzké vydání českého překladu světově rozšířené Jeruzalémské bible a pracuje se také na revizi a dokončení překladu pořízeného dr. Václavem Bognerem a užívaného v katolické liturgii (se současným názvem Český katolický překlad).
Katoličtí biskupové se při doporučování biblických překladů řídí kanonickými normami. Kodex kanonického práva (kán. 825) má na zřeteli užitek z četby Písma svatého a jeho interpretaci ve shodě s dvoutisíciletou tradicí církve; proto požaduje, aby věřící užívali Bible opatřené nezbytnými úvody a výkladovými poznámkami. (ČEP má stručné úvody k jednotlivým knihám a minimum vysvětlivek.) Tento požadavek je o to naléhavější, že v současné době do značné míry chybí u čtenářů Bible obecně předpoklady k jejímu pochopení, takže některým místům nerozumějí vůbec a některá vnímají značně zkreslenou optikou své subjektivity.
Podle překladatelů B21 je jejich dílo doporučeníhodné zejména pro srozumitelnost češtiny, blízké dnešnímu běžnému čtenáři. Tato snaha je obecně chvályhodná. Při překladu Bible je jistě vhodné přihlížet k úrovni současné literární češtiny a částečně i k její hovorové podobě. Především je ale třeba brát v úvahu, že mnohé biblické texty vznikaly jako texty bohoslužebné, další byly bohoslužebným jazykem ovlivněny a Bible jako celek byla více méně po celou dobu své existence užívána ve schválené formě prvořadě k liturgickému předčítání. Proto při jejím překládání do moderních jazyků nelze uplatňovat jenom obecné translatologické zásady (tj. překládat Bibli jako literaturu), ale každý nový překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii, styl a dějinnou kontinuitu tohoto typu jazyka.
Pokud jde o literární stránku, její zhodnocení bude jistě předmětem odborných recenzí. Omezme se tu jen na několik málo poznámek. Ve starozákonních poetických knihách se v prezentovaném překladu často setkáváme se snahou o zrýmování. Toho však není možné dosáhnout vždy, takže celek působí nevyrovnaně a rozkolísaně. Dále v Novém zákoně stojí za povšimnutí například to, že česká křesťanská tradice, kterou respektuje i ČEP, vyhradila jménu Ježíšovy matky formu "Maria", a ne "Marie", aby se tak podtrhlo její výjimečné postavení v dějinách spásy. Také věta přeložená jako "ocitl se v těle jako člověk" (srov. Flp 2,7-8) je nepřesná, protože ve skutečnosti chce vyjádřit, jak Krista viděli jeho současníci, tedy "byl shledán jako člověk". Podobných nepřesností by bylo možno uvést mnohem více.
Je důležité, aby se Bibli dostalo místa, jaké jí právem podle křesťanské tradice náleží. II. vatikánský koncil připomíná, že "Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně" (Dei verbum, 21). Bylo nám svěřeno jako dar, což vyjadřujeme různými gesty při liturgii. Proto by bylo vhodnější, aby se jeho nabízení v sekulárním prostředí vyhnulo reklamním kampaním, jimiž si slouží běžné obchodní organizace.
Závěrem lze shrnout, že katolickým křesťanům je jako autentické znění Písma svatého určen oficiální liturgický překlad, použitý v platných bohoslužebných knihách, postupně vydávaný a připravovaný ke kompletnímu vydání jako tzv. Český katolický překlad (Bogner et al.), církevní schválení (imprimatur) má též tzv. Český ekumenický překlad (Bič, Souček et al.), ke kompletnímu vydání se připravuje také Česká Jeruzalémská Bible (Halas et al.). Všechny tyto překlady vznikly nebo vznikají za plné či částečné účasti katolické církve, což zaručuje jejich správnost z hlediska nauky víry. Nová bible kralická – B21 (ani jiné překlady) nemůže církevní schválení (v rámci katolické církve) získat, neboť nesplňuje požadavky normy, kterou imprimatur je. Tím pochopitelně není řečeno, že je katolickým křesťanům čtení a studium jiných překladů zapovězeno, naopak každá kritická konfrontace různých znění s uznaným katolickým překladem jim může být k užitku a prohloubení biblických znalostí.
Zdroj: Tiskové středisko České biskupské konference, 9.4.2009
komentář: V polovině dubna byl puštěn do světa nový český překlad Písma pod názvem Bible – Překlad 21. století (B21). Česká biskupská konference (ČBK) nelenila a několik dní před jeho vydáním k němu vydala své stanovisko. Předem chci uvést, že nejsem bezvýhradným zastáncem a nekritickým fanouškem tohoto nového překladu (používám různé překlady Písma - viz moje články na tomto webu), ani nemám procenta z jeho prodeje. Nemyslím si, že by byl Překlad 21. století dokonalý (to není asi žádný) a určitě si to nemyslí ani sami překladatelé. Přesto bych rád ke stanovisku ČBK napsal pár poznámek.
V úvodu svého prohlášení se katoličtí biskupové pozastavují nad názvem nového překladu, označení „Bible – Překlad 21. století“ považují za marketingový tah. Vyčítají také jeho autorům reklamní kampaň, která byla s vydáním tohoto překladu Bible spojena. Podle mě je název „Bible – Překlad 21. století“ poctivější, než původní „Nová Bible kralická“. B21 totiž není překladem Kralické Bible do současné češtiny, ale novým překladem z původních jazyků. Pokud jde o reklamní kampaň, která podle ČBK není u Písma vhodná, nevím, co přesně pánům biskupům vadí. To, že se Bible měla šanci dostat trošku více do povědomí lidí? To, že veřejné čtení Bible v českých a moravských městech pomohlo tomu, že si ji koupilo mnoho lidí, kteří by si ji jinak možná nikdy nekoupili, a Boží slovo se tak mohlo dostat do více rodin? Bojí se, že lidé začnou Bibli číst a poznávat skutečnou biblickou pravdu?
Další námitka ČBK je o tom, že B21 údajně není kompletní, prý v ní chybějí určité knihy nebo jejich části. Můžu všechny ujistit, že B21 kompletní je. To, co ČBK v tomto překladu postrádá, jsou apokryfy (neboli deuterokanonické knihy), které Katolická církev považuje za součást Bible. To však ještě neznamená, že její součástí skutečně jsou. Chápu, že by biskupové tyto knihy rádi viděli zařazeny v každém překladu Bible, protože některé katolické nauky se dají obhájit jedině s jejich pomocí (např. modlitby za mrtvé).
Další, na co ČBK poukazuje je to, že podle Vatikánu by měly být překlady a především interpretace Písma v souladu s 2000letou tradicí Katolické církve – tzn. musí být přizpůsobeny katolické věrouce. Biskupům strašně vadí, že B21 nemá úvody, poznámky a vysvětlivky, které by pomohly věřícím pochopit text Písma „správně“ (tj. v souladu s katolickou věroukou). Dnes prý lidé Bibli nerozumí a proto musí být těmito poznámkami vedeni (viz např. snaha změnit identifikaci 4. světové říše a následně antikrista pomocí poznámek v ekumenickém překladu u proroctví z knihy Daniel). No vidíte a já myslel, že Bible se vykládá Biblí a že nám její zvěsti pomáhá porozumět Duch svatý. ČBK nám však tvrdí, že určitá skupina lidí nám může Písmo vyložit lépe, než Boží Duch…
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (J 16,13)
Chtějí snad biskupové říci, že se Ježíš mýlil, když řekl, že nás Duch svatý uvede do „veškeré pravdy“?
Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském. (2Pt 1,20 kral.)
S pány z ČBK nesouhlasím ani v tom, že Bible jako celek je užívána „prvořadě k liturgickému předčítání“ a proto „každý nový překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii, styl a dějinnou kontinuitu tohoto typu jazyka“. Možná je tomu tak v Katolické církvi, ale podle mě je Bible v prvé řadě určena k tomu, abychom jejím prostřednictvím poznávali svého Stvořitele a Vykupitele, jeho vůli pro náš život, jeho zaslíbení, zákon, úžasnou lásku, kterou k nám má, cestu k záchraně, kterou nám nabízí atd.
…od dětství znáš Svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení skrze víru, jež je v Kristu Ježíši.Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu. (2 Tim 3,15-17 B21)
ČBK vytýká překladatelům B21 mimo jiné i to, že se nedrží tradice překladu jména Ježíšovy matky. Podle biskupů by její jméno mělo mít „formu "Maria", a ne "Marie", aby se tak podtrhlo její výjimečné postavení v dějinách spásy“. Marie si nepochybně zaslouží naši úctu pro svou věrnost Bohu a ochotu nechat se jím použít pro jeho dílo, i když to pro ni znamenalo pohanu v lidských očích (čekala nemanželské dítě) a ohrožení její existence (kdyby ji Josef nepřijal za manželku). Máme ji tedy ctít, ne však uctívat. Není „Královnou nebes“, není „Spoluvykupitelkou“ ani „Prostřednicí“, nepřimlouvá se za nás před Bohem. Nemáme před ní klekat, nemáme se jí klanět, nemáme se k ní modlit. Marie není Bůh, je to člověk. Možná to zní tvrdě, ale ti, co se k ní modlí a uctívají ji, dopouštějí se modloslužby.
Další věcí, která ČBK vadí, je překlad verše z Fil 2,8, jehož začátek je v B21 přeložen takto: „Ocitl se v těle jako člověk…“ Nevím, jestli jsem jejich námitku pochopil správně. Tvrdí biskupové, že Ježíš nebyl při svém pobytu na naší Zemi v lidském těle?
Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. (2 J 1,7)
V dalším odstavci stanoviska ČBK můžeme číst, že „Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně (Dei verbum, 21)“ a že nám bylo „svěřeno jako dar“. Samozřejmě. A proto dala Katolická církev připoutat Bible řetězy ke klášterním zdem, proto tvrdila, že nepatří do rukou obyčejným lidem, hlavně ne v jazyku, kterému by rozuměli, proto dal Vatikán Písmo na index zakázaných knih, proto papež přikázal kruté pronásledování těch, kdo Bible vlastnili a drželi se jejich pravd, proto byly na příkaz Vatikánu zabavené Bible páleny…
Protože má Církev Písmo v úctě a protože je Božím darem pro nás, není vhodné aby bylo nabízeno lidem, třeba i prostřednictvím reklamní kampaně?
A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. (Mt 24,14)
V závěru svého prohlášení ČBK zdůrazňuje, že B21 nemá schválení imprimatur, které dostávají překlady, které vznikaly za plné nebo částečné účasti Katolické církve. Například u Českého ekumenického překladu (ČEP) můžeme vidět, k čemu dohled Katolické církve vedl – ke snaze uvést Bibli co nejvíce do souladu s katolickou věroukou. Nebylo by lepší dát do souladu katolickou věrouku s Biblí?
Ale není pravda, že na stanovisku ČBK nevidím nic pozitivního. S jeho poslední větou naprosto souhlasím. Od biskupů je moc hezké, že studium nového překladu Bible katolickým věřícím nezakazují. Jeho konfrontace s uznanými katolickými překlady může být určitě užitečná. Bratři a sestry z Katolické církve, zkoumejte prosím Bibli a hledejte pravdu. Jedině skrze Písmo můžeme poznat toho, kdo je Pravdou, Cestou i Životem, toho, kdo nám zdarma nabízí spasení. Jedině při studiu Bible můžeme objevit pravdy o spasení z milosti, o stavu mrtvých, o pekle (a neexistujícím očistci), o tom, ke komu se modlit, o tom, kdo jediný je svatým Otcem a mnohé další. Při studiu Božího slova přeju nám všem vedení Duchem svatým.
Opravdu musí být čtení a výklad Bible v souladu s tradicí Katolické církve? Je skutečně tradice nadřazena učení Písma svatého? Na čem jsou založena dogmata Římské církve? Mají oporu v biblickém učení, nebo vycházejí z pouhé tradice? Na čem máme založit svou víru?
Existují v Písmu rozpory ohledně místa narození Ježíše Krista? Narodil se v Betlémě nebo v Nazaretu? K jakým závěrům je možné dojít, když se vytrhne několik biblických veršů z bezprostředního kontextu? Jak dobře zná papež a jeho sbor poradců Bibli?
Je Bible stará kniha mýtů a bájí, která nám dnes už nemá co říct? Kdo ji napsal a proč? O čem vůbec je? Má smysl se jí zabývat? Dá se v ní vyznat? Proč je Bible největším světovým bestsellerem všech dob? V čem tkví její hodnota? Jsou pádné důkazy pro její spolehlivost?